EKONOMIE A INVESTOVANÍ (Page 2)

Zapomínáme, na jakých základech byl postaven úspěch naší ekonomické prosperity? Slovo „kapitalismus“ ve většině lidí vyvolává negativní asociace. Bylo tomu tak i dávno před finanční krizí 2007/2008, ale v poslední době se zastánci důsledné tržní ekonomiky stále více dostávají do defenzivy a jsou odsuzováni jako „tržní radikálové“. Zitelmannova kniha otevírá velice aktuální debatu v době, kdy stát stále více zasahuje do života lidí a firem metodami plánovaného hospodářství.
V přístupu k ekonomice přichází do úvahu v zásadě pouze dva možné ekonomické modely. Státy a vládami řízené hospodářství, s řadou regulací a omezeními, a kapitalismus, se svobodnými trhy a konkurenční soutěží. Který ze systémů se v minulosti osvědčil nebo spíše selhal? Volba je na čtenáři. Ve své knize Kapitalismus není problém, ale řešení zkoumá Rainer Zitelmann nejčastější výtky a obvinění proti kapitalismu. To, k jakým výsledkům jeden či druhý ekonomický systém vede, analyzuje Zitelmann na historických datech a uvádí mnoho příkladů a srovnání ve státech Evropy, Afriky, Asie i Ameriky.

UKÁZKA Z KNIHY – KAPITOLA 3.

OBSAH KNIHY

Prezentuje-li dnes někdo své názory na společenské otázky formou jednoznačných principů, jasně definovaných pojmů a zřetelně identifikovaných argumentů, má téměř jistotu, že bude obviněn z „fundamentalismu“, či „extrémismu“. Dost přece už bylo ideologií a abstraktních principů, a prý je lepší  „pragmaticky“ se věnovat věcným, konkrétním problémům.  Od kritiků se člověk nedozví, zda se někde dopustil logického rozporu. Dnes se totiž nepěstuje zásadní rozlišení na racionální a iracionální, dobré a zlé, pravdivé a falešné. Vyhraněné morální soudy a ostře definované pojmy nazývá moderní úpadkové myšlení příliš zjednodušeným „černobílým viděním“.

Svět samozřejmě není černobílý, ani to nikdo netvrdí. Avšak to, co je a musí být „černobílé“, je naše poznání. A to v tom smyslu, zda je či není pravdivé. Jenže na to vám naše intelektuálně zbankrotovaná kultura odpoví, že „nikdo přece není majitelem pravdy“. „Nic neplatí absolutně“. „To je vaše definice, já mám jinou“, odpoví vám oponent, „vždyť máme demokracii“, „z mého pohledu je to jinak“.

Přijímáme-li nekriticky tyto populární slogany, klišé a subjektivně vykládané  pojmy, neuvědomujeme si, že jsme se přestali bavit o realitě. Ze světa přírodních zákonů, které se vztahují i na metodu lidského poznání, jsme pojmovým chaosem unikli mimo reálný svět, do říše absurdity. Jako když máte mapu, která vás má díky jasně definovanému systému zobrazení vést v realitě k cíli, ale místo toho se tvůrce mapy svévolně rozhodl, že řeky už nebudou značeny jen modře, ale někdy červeně, silnice budou většinou také červené, ale může se stát že i černé, stejně jako železnice, zatímco hory a města budou všechny značeny vždy stejnou barvou: jedním odstínem šedé. Hodně štěstí na cestě k cíli!

Říkáte, že jste pro svobodu? A proč ? Protože je dobrem? Jak víte, co je dobro? A proč má být dobro pro vás dobrem pro mě?  A co odpovíte oponentovi, který bude chtít raději „solidaritu“, kterou chápe jako vysoké zdanění bohatých na financování státem organizovaného školství a zdravotnictví?

O tom všem je tato kniha. Život člověka závisí na tom, jak tvoří a používá pojmy.