Václav Havel ve své eseji o Františku Krieglovi v roce 1988 napsal, že by jednou měla vzniknout kniha, díky níž by lidé pochopili, že tu byli politikové — a dokonce i komunističtí — kteří byli normálními čestnými a statečnými lidmi, byť třeba tragického osudu. Právě taková je nová monografie, díky níž má širší veřejnost poprvé možnost poznat v celistvosti nejednoznačný příběh muže, který je stále pokládán dílem za hrdinu a dílem za padoucha.
František Kriegel je dnes znám širší veřejnosti pouze jako ten, který jediný v srpnu 1968 odmítl podepsat moskevský protokol. Životní osudy tohoto komunisty, lékaře a vojáka na několika frontách druhé světové války jsou ovšem o poznání spletitější a tragiku jim dodává například jeho přímý podíl na tvorbě Lidových milicí v únoru 1948. Autor si neklade ambici jednoznačně rozsoudit spor o Kriegla, nabízí však kontext životních peripetií, rozhodnutí a postojů, které jejich nositele opakovaně přiváděly spíše do problémů než na politické a společenské výsluní.
Sdílejte na:
Více informací
Titul: KRIEGEL
Podtitul: Voják a lékař komunismu
Autor: Groman Martin
Vydalo nakladatelství: PASEKA, Ústav pro studium totalitních režimů
Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací.
Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“
Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
„Hlavní je uvědomit si, že dokumenty a svědectví promlouvají, jen když se jich umíme ptát…” Marc Bloch
Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti. Jaké jsou kořeny parlamentní demokracie a přijali jsme ji za svou? Jakou roli hraje v dějinách i dnešku autorita? Vyrovnali jsme se s totalitou nebo – a jakým způsobem – nás ovlivňuje dodnes? A co fenomény jako bohatství nebo chudoba? A proč je zaklínadlem mnoha politiků i dnes slovo “jistota”? Kniha otevírá mnoho důležitých otázek o historii, paměti i dnešním světě.
Babický případ z července 1951 otřásl celým tehdejším Československem. Tři mrtví na chodbě babické školy, následně akce bezpečnosti a další dva mrtví v bolíkovickém poli. Rychlý politický proces se sedmi tresty smrti. Další procesy, stovky odsouzených a další čtyři tresty smrti. Druhý příběh Babic pak přinesly hned dva díly seriálu Třicet případů majora Zemana. Kniha podrobně mapuje situaci na Vysočině mezi únorem a srpnem 1951, zejména činnost Ladislava Malého a postupy Státní bezpečnosti. Jsou zde vůbec poprvé publikovány některé archivní materiály a fotografie. Na základě tisíců stran materiálů bezpečnosti, vzpomínek aktérů a dalších dokumentů je vytvořen realistický obraz babického případu.
OBLÍBENÝ PODCAST V JEDINEČNÉ KNIŽNÍ PODOBĚ! PODRUHÉ!
Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války?
Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách.
V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty. Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.
Kniha Velká čínská kapitalistická revoluce popisuje mimořádnou a v mnoha ohledech nečekanou cestu, kterou Čína za posledních třicet let ušla v přeměně z uzavřené socialistické zemědělské ekonomiky k neuvěřitelně silné celosvětové velmoci.
Autoři obnovují diskuzi o vzestupu čínské ekonomiky a přesvědčivě argumentují, že reformy provedené čínskými vůdci nepředstavují pokus o vytvoření kapitalistické ekonomiky, ale ta v Číně vznikla jako samostatné “okrajové revoluce”, které do Číny přivedly zpět trh a podnikání.
Zapomínáme, na jakých základech byl postaven úspěch naší ekonomické prosperity? Slovo „kapitalismus“ ve většině lidí vyvolává negativní asociace. Bylo tomu tak i dávno před finanční krizí 2007/2008, ale v poslední době se zastánci důsledné tržní ekonomiky stále více dostávají do defenzivy a jsou odsuzováni jako „tržní radikálové“. Zitelmannova kniha otevírá velice aktuální debatu v době, kdy stát stále více zasahuje do života lidí a firem metodami plánovaného hospodářství.
V přístupu k ekonomice přichází do úvahu v zásadě pouze dva možné ekonomické modely. Státy a vládami řízené hospodářství, s řadou regulací a omezeními, a kapitalismus, se svobodnými trhy a konkurenční soutěží. Který ze systémů se v minulosti osvědčil nebo spíše selhal? Volba je na čtenáři. Ve své knize Kapitalismus není problém, ale řešení zkoumá Rainer Zitelmann nejčastější výtky a obvinění proti kapitalismu. To, k jakým výsledkům jeden či druhý ekonomický systém vede, analyzuje Zitelmann na historických datech a uvádí mnoho příkladů a srovnání ve státech Evropy, Afriky, Asie i Ameriky.
Příběh inovátorů, kteří porazili Apple, Google i Amazon
Vzpomínáte na dobu, kdy hudební průmysl krachoval? Na přelomu tisíciletí klesaly prodeje CD nosičů o miliardu dolarů ročně, hudba se sdílela z pirátských stránek a situaci nezachránil ani iTunes. Velké hudební společnosti byly v krizi. V té době se mladý počítačový nerd ze stockholmského předměstí spojil se zámožným společníkem, aby uskutečnili vizi, která změnila hudební průmysl. Spotify vypráví příběh Daniela Eka, Martina Lorentzona a startupu, z něhož se stal největší světový hráč v oblasti streamování hudby. Popisuje obtížnou cestu hledání investorů, přemlouvání nahrávacích společností k poskytnutí licencí, boj s konkurencí, odpor Stevea Jobse, mnoho ztrátových let, ale i nadšení posluchačů z nových funkcí a playlistů. V neposlední řadě pak vstup společnosti na burzu. Spotify vždy charakterizovala kultura mlčení – smlouvy s nahrávacími společnostmi se nezveřejňovaly a zaměstnanci podepisovaly dohody o mlčenlivosti. Navzdory tomu se autorům podařilo vyzpovídat desítky insiderů z řad bývalých zaměstnanců a členů představenstev, mluvili s investory i s osobnostmi hudebního průmyslu a vedle novinových článků, rozhovorů a veřejných vystoupení čerpali z účetních závěrek, seznamů akcionářů a interních dohod. Výsledkem je inspirativní příběh o tom, že když má někdo jasnou vizi, mimořádnou houževnatost a velké sny, dokáže konkurovat i největším technologickým gigantům světa. Řekli o knize „Čím to je, že Švédsko vyprodukovalo tolik inovací v oblasti digitální hudby? Proč se právě tady zrodila firma Spotify, dodnes vzdorující všemocnému Applu? Dva vynikající švédští novináři líčí vzestup společnosti, která proměnila moderní hudbu, nejen jako strhující příběh ze světa byznysu, ale také jako lekci z technologické geopolitiky. Rafinovaný a rozhodný Daniel Ek ze Spotify ukazuje, proč Silicon Valley nemusí vždycky vyhrát.“
Když mají lidé odpovídat na jednoduché otázky o stavu světa – například zda ubývá extrémní chudoby, jaká je na Zemi průměrná délka života nebo jak násilný je náš svět – dostáváme systematicky špatné odpovědi. Tak špatné, že kdyby měli zcela náhodně odpovídat šimpanzi, dosáhnou lepších výsledků než učitelé, investiční bankéři i nositelé Nobelovy ceny. Lékař, statistik a zábavný popularizátor Hans Rosling nabízí radikálně nové vysvětlení tohoto jevu. Odhaluje deset instinktů – nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět. Jde například o instinkt propasti (sklon rozdělovat svět na zásadně odlišné tábory), negativity (více si všímáme jevů špatných než dobrých), ale také urgentnosti (pocit „teď, nebo nikdy“ nás vede k unáhleným rozhodnutím) či obviňování (hledáme viníky, nikoli příčiny). Soustředíme-li se na fakta, zjistíme, že svět jako celek je na tom mnohem lépe, než si myslíme. A že se navíc rychle zlepšuje. Neznamená to, že neexistují vážné problémy a rizika. Neznáme-li však své klamné instinkty, nedokážeme se na problémy dívat na základě faktů a soustředit se na to, co nás ohrožuje nejvíc. Inspirující Faktomluva, plná napínavých i dojemných příběhů, je zásadní knihou, která změní způsob vašeho hodnocení světa a vybaví vás schopností správně reagovat na budoucí výzvy.
Dark Web je tajemné a mýty opředené místo na internetu, kde se za virtuální peníze dá koupit leccos ilegálního. Lidé si posílají poštou drogy a padělané dokumenty, nakupují ukradené kreditní karty a sledují pornografii za hranou zákona.
Dark Web však má i své světlé stránky. Ty využívají i novináři BBC, The Guardian nebo samotný Facebook pro sdílení informací, které mají zůstat utajeny. Nepředstavujte si ale nepřístupné části hlubin internetu — na Dark Web se můžete dostat na pár kliknutí myší. Bájí se, co vše se tam děje. Dá se snadno a anonymně koupit zbraň? Nebo rovnou objednat nájemný vrah? Anebo si dokonce zaplatit sledování vraždy v přímém přenosu?
Kniha je průvodcem po temné části internetu od jeho počátků po budoucnost. Ukazuje, jakým způsobem fungují pravidla mezi lidmi, kteří spolu chtějí obchodovat, ale nikdy neodhalí svou identitu. Proč se pod rouškou anonymity neokrádají a co se stane, když k tomu dojde. Proč se vládám daří tvůrce nelegálních tržišť chytat a jak se tomu tržiště brání. Co je na Dark Webu skutečností, a co naopak mýtem?
Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech a ekonomice.
Druhé rozšířené vydání světového bestselleru o souvislostech při investování do zlata a stříbra aktualizované v roce 2015. Rozšířené vydání zohledňuje pokrizový vývoj po roce 2008, jak se vyvíjela světová ekonomice a zejména investice do drahých kovů. Mike Maloney, již v prvním vydání z jara roku 2008, na historických paralelách a ekonomických zákonech správně dovozuje budoucí vývoj v ekonomice, předpovídá rozbíhající se krizi a také proč drahé kovy sehrají významnou roli v každém investičním portfoliu. Rozplétá příběh od starověkých Atén a starého Říma až po dnešní dobu, jak fungují peníze, ekonomiky a státy a jak měnové eskapády, ekonomické i investiční cykly využít ve svůj prospěch. Je až zarážející, jak nadčasové a pravdivé informace v této knize naleznete, které nebylo třeba nijak měnit či upravovat, i když první vydání je staré již více než 12 let.
Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek? Proč se jako Češi podceňujeme, a tím pádem hrajeme pod své možnosti? Proč je pro nás snazší bojovat, až když je výsledek téměř jistý? Proč chceme hodně svobody pro sebe, ale ne pro sousedy, a u vymáhání pravidel je tomu naopak? Proč jsou Češi podobnější Rakušanům než Slovákům? Proč se často chováme jako poddaní a černí pasažéři své země, a ne jako její páni?
A proč přesto máme neuvěřitelný dar přežít a nekonečně mnoho talentů a nadějí být mezi nejlepšími na světě? A proč je před námi skvělá budoucnost, pokud si ji sami nepokazíme?
Kniha uznávaného českého ekonoma a bývalého viceguvernéra ČNB nás v dobrém i špatném konfrontuje s našimi typickými vlastnostmi, mýty a předsudky, které o sobě jako Češi máme, a navrhuje, jak se z těchto stereotypů vymanit a zařadit se opět mezi nejlepší na světě. Jen si začít věřit, trochu se „odzátkovat“ a odbrzdit. Prostě rozletět se výše. Protože nebe není nízko. Je vysoko. A nemá žádný strop.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama.
„Rutger Bregman si razí vlastní cestu a za vydatné pomoci historie nám dodává naději, že jako lidstvo máme vyhlídky mnohem lepší, než si momentálně umíme představit.“ Timothy Snyder, #1 New York Times bestselling author of On Tyranny and Bloodlands
„Jsou knihy, při jejichž četbě přehodnocujeme své zažité myšlenky. Po přečtení této knihy budeme přehodnocovat samotnou premisu, na které je většina našich myšlenek založena. Neotřelými a přesvědčivými argumenty nás nutí znovu od základu přemýšlet o povaze společnosti, demokracii a lidské přirozenosti. Svět teď potřebuje právě takovou nepotopitelnou loď života, na níž bez ztroskotání propluje mořem současného cynismu“ Daniel H. Pink, #1 New York Times bestselling author of When and A Whole New Mind
