Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama.
„Rutger Bregman si razí vlastní cestu a za vydatné pomoci historie nám dodává naději, že jako lidstvo máme vyhlídky mnohem lepší, než si momentálně umíme představit.“ Timothy Snyder, #1 New York Times bestselling author of On Tyranny and Bloodlands
„Jsou knihy, při jejichž četbě přehodnocujeme své zažité myšlenky. Po přečtení této knihy budeme přehodnocovat samotnou premisu, na které je většina našich myšlenek založena. Neotřelými a přesvědčivými argumenty nás nutí znovu od základu přemýšlet o povaze společnosti, demokracii a lidské přirozenosti. Svět teď potřebuje právě takovou nepotopitelnou loď života, na níž bez ztroskotání propluje mořem současného cynismu“ Daniel H. Pink, #1 New York Times bestselling author of When and A Whole New Mind
Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací.
Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“
Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, zettabyte informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí, epidemie a mnohé jiné. Kniha Sedm zákonů nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace. I my.
Když mají lidé odpovídat na jednoduché otázky o stavu světa – například zda ubývá extrémní chudoby, jaká je na Zemi průměrná délka života nebo jak násilný je náš svět – dostáváme systematicky špatné odpovědi. Tak špatné, že kdyby měli zcela náhodně odpovídat šimpanzi, dosáhnou lepších výsledků než učitelé, investiční bankéři i nositelé Nobelovy ceny. Lékař, statistik a zábavný popularizátor Hans Rosling nabízí radikálně nové vysvětlení tohoto jevu. Odhaluje deset instinktů – nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět. Jde například o instinkt propasti (sklon rozdělovat svět na zásadně odlišné tábory), negativity (více si všímáme jevů špatných než dobrých), ale také urgentnosti (pocit „teď, nebo nikdy“ nás vede k unáhleným rozhodnutím) či obviňování (hledáme viníky, nikoli příčiny). Soustředíme-li se na fakta, zjistíme, že svět jako celek je na tom mnohem lépe, než si myslíme. A že se navíc rychle zlepšuje. Neznamená to, že neexistují vážné problémy a rizika. Neznáme-li však své klamné instinkty, nedokážeme se na problémy dívat na základě faktů a soustředit se na to, co nás ohrožuje nejvíc. Inspirující Faktomluva, plná napínavých i dojemných příběhů, je zásadní knihou, která změní způsob vašeho hodnocení světa a vybaví vás schopností správně reagovat na budoucí výzvy.
Kniha Mýtus STÁTU podnikatele je ideální knihou pro tuto dobu. McCloskeyová a Mingardi dokáží být velmi kritičtí a svůj nesouhlas s argumenty svých intelektuálních oponentů dát jasně najevo – koneckonců proč také ne. Vždyť ve své knize se nesnaží zachránit před etatismem nic menšího než osud svobodného světa.
Sepsala ji jedna z nejzajímavějších osobností dnešní politické ekonomie Deirdre McCloskeyová a vlivný italský politický filosof a komentátor veřejného dění Alberto Mingardi. Propojují své dva světy, aby v zábavně psaném textu mohli ukázat, jaké jsou hybné síly moderní tržní ekonomiky, a jak je tento pohled v příkrém kontrastu s vizí světa řízeného z centra.
STÁT „je zprostředkovatelem drancování a každé volby jsou svým způsobem předběžnou aukcí ukradených věcí“.
„Dát Státu peníze a moc, je jako dát teenagerovi lahev alkoholu a klíčky od auta.“
„Inovují pouze lidé – ne úřad, kancelář, továrna, korporace, trh, soukromý sektor, veřejný sektor. Je lepší řídit lidi „moudrým STÁTEM“, nebo komerčně testovaným zlepšením?“
„Jakou ekonomiku a společnost lidé skutečně chtějí? My liberálové ve stručnosti doporučujeme odpovědné chování dospělých lidí tvořících společnost.“
Příběh inovátorů, kteří porazili Apple, Google i Amazon
Vzpomínáte na dobu, kdy hudební průmysl krachoval? Na přelomu tisíciletí klesaly prodeje CD nosičů o miliardu dolarů ročně, hudba se sdílela z pirátských stránek a situaci nezachránil ani iTunes. Velké hudební společnosti byly v krizi. V té době se mladý počítačový nerd ze stockholmského předměstí spojil se zámožným společníkem, aby uskutečnili vizi, která změnila hudební průmysl. Spotify vypráví příběh Daniela Eka, Martina Lorentzona a startupu, z něhož se stal největší světový hráč v oblasti streamování hudby. Popisuje obtížnou cestu hledání investorů, přemlouvání nahrávacích společností k poskytnutí licencí, boj s konkurencí, odpor Stevea Jobse, mnoho ztrátových let, ale i nadšení posluchačů z nových funkcí a playlistů. V neposlední řadě pak vstup společnosti na burzu. Spotify vždy charakterizovala kultura mlčení – smlouvy s nahrávacími společnostmi se nezveřejňovaly a zaměstnanci podepisovaly dohody o mlčenlivosti. Navzdory tomu se autorům podařilo vyzpovídat desítky insiderů z řad bývalých zaměstnanců a členů představenstev, mluvili s investory i s osobnostmi hudebního průmyslu a vedle novinových článků, rozhovorů a veřejných vystoupení čerpali z účetních závěrek, seznamů akcionářů a interních dohod. Výsledkem je inspirativní příběh o tom, že když má někdo jasnou vizi, mimořádnou houževnatost a velké sny, dokáže konkurovat i největším technologickým gigantům světa. Řekli o knize „Čím to je, že Švédsko vyprodukovalo tolik inovací v oblasti digitální hudby? Proč se právě tady zrodila firma Spotify, dodnes vzdorující všemocnému Applu? Dva vynikající švédští novináři líčí vzestup společnosti, která proměnila moderní hudbu, nejen jako strhující příběh ze světa byznysu, ale také jako lekci z technologické geopolitiky. Rafinovaný a rozhodný Daniel Ek ze Spotify ukazuje, proč Silicon Valley nemusí vždycky vyhrát.“
Kniha sestavuje mozaiku střípků o Muskově dětství v jihoafrické Pretorii, o prvních vydělaných milionech, o partě podivínů z PayPalu, aby nakonec převládly dva hlavní motivy: elektromobily a létání do vesmíru. Elon Musk zahájil své podnikání startupem Zip2, jehož prodejem získal dostatečné prostředky na budovaní internetové banky X.com, později změněné na PayPal. I tuto společnost se mu podařilo s obrovským ziskem prodat. Pak už mu nic nebránilo začít se věnovat srdeční záležitosti – vesmíru. Projekt SpaceX měl za cíl levněji než zavedené korporace dopravovat náklad na oběžnou dráhu. Musk při náročném vývoji raket Falcon takřka finančně vykrvácel, ale svůj sen nakonec uskutečnil a získal velký kontrakt od NASA. Kniha se věnuje také méně pozitivním okamžikům z Muskova osobního i pracovního života. Dva rozvody, odvrácení krachu jen několik hodin před oficiálním vyhlášením a poněkud kontroverzní vztah k zaměstnancům…
Kniha obsahuje barevnou vsádku s dosud nepublikovanými fotografiemi z Muskova života.
Kniha, která svědectvími a osobními příběhy obyčejných lidí očima žurnalisty zachycuje, jak lidé prožívali období Velké hospodářské krize ve 30. letech. Věděli jste, že Velká krize podnítila vznik a rozvoj antikoncepce, reklamy nebo marketingu? Toto strhující čtivé vyprávění přináší stovky pozoruhodných lidských příběhů, ale i širších úvah. Dočtete se, jak krize nastupovala nenápadně a po tzv. krachu na newyorské burze ještě zdaleka neudeřila. Dozvíte se, jaké měla důsledky pro lidské osudy. Jak se přelila do Evropy a jak zasáhla Československo. Co na ni tenkrát platilo a co ji naopak prohloubilo. Zjistíte, že jste o tehdejší krizi až dosud nevěděli nic, anebo velmi málo.
Jeden z nejuznávanějších ekonomických analytiků a autor bestsellerů James Rickards vydal v roce 2015 třetí knihu v pořadí, The Big Drop (Velký pád) s podtitulem „Jak zvýšit své bohatství v průběhu nadcházejícího kolapsu“. I tato jeho třetí kniha se stala celosvětově bestsellerem. Nejde přitom jen o pouhé varování před blížící se finanční katastrofou. Rickards především velmi čtivým a i pro laiky srozumitelným způsobem popisuje skutečný stav současné světové ekonomiky a proces, jak jsme se k němu dopracovali. Co je ale nejdůležitější, nabízí východisko, jak „velký pád“ nejen přežít, ale dokonce jej využít ve svůj prospěch.
Rickards má totiž mnohem více informací než obyčejní smrtelníci. Je to člověk, kterého můžeme označit za skutečného insidera. Zblízka zná fungování velkých finančních i politických institucí i způsob a motivy jejich rozhodování. Při své práci ve zpravodajských službách se podle svých slov naučil investičním technikám, s jejichž pomocí lze lépe pochopit dění na kapitálových trzích. James Rickards je právník, ekonom a portfolio manažer. Zastával vedoucí pozice v Citibank nebo Long-Term Capital Management. Velmi zajímavá byla jeho práce pro zpravodajskou službu CIA, kde pracoval v týmu, který modeloval možnost vedení válečných konfliktů bez použití zbraní. Byl poradcem americké vlády v otázce, jak jsou USA připraveny obstát při vedení měnových a ekonomických válek.
Průvodce hospodářskými krizemi od tulipánů po koronu
Tato kniha je o krizích. Propad kvůli pandemii se liší od finanční krize, a ta zase jen zdánlivě připomíná horečku, během níž se prodávaly tulipány za cenu rodinných domů. Většina krizí ale má něco společného — jsou důsledkem vyfouknutí bublin, které předtím někdo nafoukl.
Tato kniha popisuje příběhy největších ekonomických krizí od tulipánové horečky v Nizozemí, přes Velkou hospodářskou krizi až po pandemii koronaviru. Na pozadí těchto příběhů vysvětluje, jak ekonomové chápou, proč ekonomické bubliny vznikají a co se děje, když prasknou.
Václav Havel ve své eseji o Františku Krieglovi v roce 1988 napsal, že by jednou měla vzniknout kniha, díky níž by lidé pochopili, že tu byli politikové — a dokonce i komunističtí — kteří byli normálními čestnými a statečnými lidmi, byť třeba tragického osudu. Právě taková je nová monografie, díky níž má širší veřejnost poprvé možnost poznat v celistvosti nejednoznačný příběh muže, který je stále pokládán dílem za hrdinu a dílem za padoucha. František Kriegel je dnes znám širší veřejnosti pouze jako ten, který jediný v srpnu 1968 odmítl podepsat moskevský protokol. Životní osudy tohoto komunisty, lékaře a vojáka na několika frontách druhé světové války jsou ovšem o poznání spletitější a tragiku jim dodává například jeho přímý podíl na tvorbě Lidových milicí v únoru 1948. Autor si neklade ambici jednoznačně rozsoudit spor o Kriegla, nabízí však kontext životních peripetií, rozhodnutí a postojů, které jejich nositele opakovaně přiváděly spíše do problémů než na politické a společenské výsluní.
Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti.
„Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc?“ Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization
Na finančních trzích, zdá se, panuje šílenství a mnoho investorů ovládá strach. Je snad vše, co jste si mysleli, že víte o investování, omyl? Představitelé tzv. rakouské školy ještě dříve, než v roce 2008 udeřila finanční krize, přesně popsali příčiny budoucích problémů. Stejní ekonomové nyní varují před zvětšujícími se hrozbami na pozadí dnešní zdánlivé prosperity.
Přístup rakouské školy nabízí bezpečný přístup k investování všem těm, kteří se chtějí vyhnout rizikům, jež přináší svět všudypřítomné inflace. Konvenční investiční odborníci často přehlížejí některé ekonomické jevy, které mohou většinu investorů vystavovat zvýšenému riziku. Rakouská ekonomická škola naopak přichází s pohledem, který je zcela nezávislý na zájmech politiků a bankéřů.
Finanční systém se otřásá. Tato kniha ukazuje nové způsoby, jak překonat třesoucí se půdu mezi tektonickými deskami inflace a deflace, a to jak soukromým, tak profesionálním investorům.
Rakouská ekonomická škola je alternativním názorovým proudem k ekonomii hlavního proudu. Prosazuje mj. razantní snížení daní, zeštíhlení byrokracie, omezení role státu a návrat k odpolitizovaným penězům. Navzdory tomu, že myšlenky rakouské školy stály u zrodu moderní ekonomie a byly v minulosti odměněny Nobelovou cenou, při tvorbě dnešní hospodářské politiky, jež vzniká společným vlivem zájmových skupin a zastánců všudypřítomného přerozdělování, se příliš neprosazují. Tato kniha je jiná. Nesnaží se vysvětlovat, proč odstranit škodlivá vládní opatření, nýbrž radí čtenářům, jak v dnešních časech mocných vlád, kdy úspory ničí inflace, výnosy klesají a rizika stoupají, ochránit své úspory a investice.
