Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama.
„Rutger Bregman si razí vlastní cestu a za vydatné pomoci historie nám dodává naději, že jako lidstvo máme vyhlídky mnohem lepší, než si momentálně umíme představit.“ Timothy Snyder, #1 New York Times bestselling author of On Tyranny and Bloodlands
„Jsou knihy, při jejichž četbě přehodnocujeme své zažité myšlenky. Po přečtení této knihy budeme přehodnocovat samotnou premisu, na které je většina našich myšlenek založena. Neotřelými a přesvědčivými argumenty nás nutí znovu od základu přemýšlet o povaze společnosti, demokracii a lidské přirozenosti. Svět teď potřebuje právě takovou nepotopitelnou loď života, na níž bez ztroskotání propluje mořem současného cynismu“ Daniel H. Pink, #1 New York Times bestselling author of When and A Whole New Mind
Kniha Mýtus STÁTU podnikatele je ideální knihou pro tuto dobu. McCloskeyová a Mingardi dokáží být velmi kritičtí a svůj nesouhlas s argumenty svých intelektuálních oponentů dát jasně najevo – koneckonců proč také ne. Vždyť ve své knize se nesnaží zachránit před etatismem nic menšího než osud svobodného světa.
Sepsala ji jedna z nejzajímavějších osobností dnešní politické ekonomie Deirdre McCloskeyová a vlivný italský politický filosof a komentátor veřejného dění Alberto Mingardi. Propojují své dva světy, aby v zábavně psaném textu mohli ukázat, jaké jsou hybné síly moderní tržní ekonomiky, a jak je tento pohled v příkrém kontrastu s vizí světa řízeného z centra.
STÁT „je zprostředkovatelem drancování a každé volby jsou svým způsobem předběžnou aukcí ukradených věcí“.
„Dát Státu peníze a moc, je jako dát teenagerovi lahev alkoholu a klíčky od auta.“
„Inovují pouze lidé – ne úřad, kancelář, továrna, korporace, trh, soukromý sektor, veřejný sektor. Je lepší řídit lidi „moudrým STÁTEM“, nebo komerčně testovaným zlepšením?“
„Jakou ekonomiku a společnost lidé skutečně chtějí? My liberálové ve stručnosti doporučujeme odpovědné chování dospělých lidí tvořících společnost.“
Když mají lidé odpovídat na jednoduché otázky o stavu světa – například zda ubývá extrémní chudoby, jaká je na Zemi průměrná délka života nebo jak násilný je náš svět – dostáváme systematicky špatné odpovědi. Tak špatné, že kdyby měli zcela náhodně odpovídat šimpanzi, dosáhnou lepších výsledků než učitelé, investiční bankéři i nositelé Nobelovy ceny. Lékař, statistik a zábavný popularizátor Hans Rosling nabízí radikálně nové vysvětlení tohoto jevu. Odhaluje deset instinktů – nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět. Jde například o instinkt propasti (sklon rozdělovat svět na zásadně odlišné tábory), negativity (více si všímáme jevů špatných než dobrých), ale také urgentnosti (pocit „teď, nebo nikdy“ nás vede k unáhleným rozhodnutím) či obviňování (hledáme viníky, nikoli příčiny). Soustředíme-li se na fakta, zjistíme, že svět jako celek je na tom mnohem lépe, než si myslíme. A že se navíc rychle zlepšuje. Neznamená to, že neexistují vážné problémy a rizika. Neznáme-li však své klamné instinkty, nedokážeme se na problémy dívat na základě faktů a soustředit se na to, co nás ohrožuje nejvíc. Inspirující Faktomluva, plná napínavých i dojemných příběhů, je zásadní knihou, která změní způsob vašeho hodnocení světa a vybaví vás schopností správně reagovat na budoucí výzvy.
Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, zettabyte informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí, epidemie a mnohé jiné. Kniha Sedm zákonů nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace. I my.
Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací.
Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“
Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým – a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století.
„Skvěle napsaná a důležitá kniha. Přečtěte si ji.“ Martin Wolf, Financial Times
„Je to nejrevolučnější kniha v oblasti společenských věd od dob Keynese. Doufejme, že bude i stejně vlivná.“ George Akerlof
„Mistrovsky vyvážená kombinace osobní zkušenosti a nejpronikavějších analýz z různých oborů společenských věd. Ekonom Paul Collier se věnuje současnému rozdrolení ‚opěrných sloupů sounáležitosti‘ (rodiny, zaměstnání, národa) a frustraci, která otevřela dveře populismu všeho druhu. Vyzývá k prakticky založené politice, která by dokázala kočírovat kapitalismus (který nefunguje v zájmu většiny), přebudovala ‚obléhaný střed‘ politického spektra a obnovila cit pro ‚etiku komunity‘ současného společenského života.“ Kirkus Reviews
Kniha, která svědectvími a osobními příběhy obyčejných lidí očima žurnalisty zachycuje, jak lidé prožívali období Velké hospodářské krize ve 30. letech. Věděli jste, že Velká krize podnítila vznik a rozvoj antikoncepce, reklamy nebo marketingu? Toto strhující čtivé vyprávění přináší stovky pozoruhodných lidských příběhů, ale i širších úvah. Dočtete se, jak krize nastupovala nenápadně a po tzv. krachu na newyorské burze ještě zdaleka neudeřila. Dozvíte se, jaké měla důsledky pro lidské osudy. Jak se přelila do Evropy a jak zasáhla Československo. Co na ni tenkrát platilo a co ji naopak prohloubilo. Zjistíte, že jste o tehdejší krizi až dosud nevěděli nic, anebo velmi málo.
Prezentuje-li dnes někdo své názory na společenské otázky formou jednoznačných principů, jasně definovaných pojmů a zřetelně identifikovaných argumentů, má téměř jistotu, že bude obviněn z „fundamentalismu“, či „extrémismu“. Dost přece už bylo ideologií a abstraktních principů, a prý je lepší „pragmaticky“ se věnovat věcným, konkrétním problémům. Od kritiků se člověk nedozví, zda se někde dopustil logického rozporu. Dnes se totiž nepěstuje zásadní rozlišení na racionální a iracionální, dobré a zlé, pravdivé a falešné. Vyhraněné morální soudy a ostře definované pojmy nazývá moderní úpadkové myšlení příliš zjednodušeným „černobílým viděním“.
Svět samozřejmě není černobílý, ani to nikdo netvrdí. Avšak to, co je a musí být „černobílé“, je naše poznání. A to v tom smyslu, zda je či není pravdivé. Jenže na to vám naše intelektuálně zbankrotovaná kultura odpoví, že „nikdo přece není majitelem pravdy“. „Nic neplatí absolutně“. „To je vaše definice, já mám jinou“, odpoví vám oponent, „vždyť máme demokracii“, „z mého pohledu je to jinak“.
Přijímáme-li nekriticky tyto populární slogany, klišé a subjektivně vykládané pojmy, neuvědomujeme si, že jsme se přestali bavit o realitě. Ze světa přírodních zákonů, které se vztahují i na metodu lidského poznání, jsme pojmovým chaosem unikli mimo reálný svět, do říše absurdity. Jako když máte mapu, která vás má díky jasně definovanému systému zobrazení vést v realitě k cíli, ale místo toho se tvůrce mapy svévolně rozhodl, že řeky už nebudou značeny jen modře, ale někdy červeně, silnice budou většinou také červené, ale může se stát že i černé, stejně jako železnice, zatímco hory a města budou všechny značeny vždy stejnou barvou: jedním odstínem šedé. Hodně štěstí na cestě k cíli!
Říkáte, že jste pro svobodu? A proč ? Protože je dobrem? Jak víte, co je dobro? A proč má být dobro pro vás dobrem pro mě? A co odpovíte oponentovi, který bude chtít raději „solidaritu“, kterou chápe jako vysoké zdanění bohatých na financování státem organizovaného školství a zdravotnictví?
O tom všem je tato kniha. Život člověka závisí na tom, jak tvoří a používá pojmy.
Zapomínáme, na jakých základech byl postaven úspěch naší ekonomické prosperity? Slovo „kapitalismus“ ve většině lidí vyvolává negativní asociace. Bylo tomu tak i dávno před finanční krizí 2007/2008, ale v poslední době se zastánci důsledné tržní ekonomiky stále více dostávají do defenzivy a jsou odsuzováni jako „tržní radikálové“. Zitelmannova kniha otevírá velice aktuální debatu v době, kdy stát stále více zasahuje do života lidí a firem metodami plánovaného hospodářství.
V přístupu k ekonomice přichází do úvahu v zásadě pouze dva možné ekonomické modely. Státy a vládami řízené hospodářství, s řadou regulací a omezeními, a kapitalismus, se svobodnými trhy a konkurenční soutěží. Který ze systémů se v minulosti osvědčil nebo spíše selhal? Volba je na čtenáři. Ve své knize Kapitalismus není problém, ale řešení zkoumá Rainer Zitelmann nejčastější výtky a obvinění proti kapitalismu. To, k jakým výsledkům jeden či druhý ekonomický systém vede, analyzuje Zitelmann na historických datech a uvádí mnoho příkladů a srovnání ve státech Evropy, Afriky, Asie i Ameriky.
Kniha světoznámého autora RAINERA ZITELMANNA “10 největších omylů odpůrců kapitalismu” je jedinečná pro pochopení minulosti, současné společenské rozštěpenosti a pomáhá porozumět rizikům budoucnosti. Rainer Zitelmann – doktor politických věd a sociologie, historik a uznávaný ekonom – na základě ohromného množství dat a schopnosti myslet komplexně ukazuje, jak moc přispěl svobodný trh k emancipaci chudé části společnosti a ke zvýšení rovnosti a řešení problémů, jež lidi každodenně sužují, včetně problémů životního prostředí. Lidé často věří mýtům. Zitelmann věří ve fakta.
Součástí knihy je jedinečný celosvětový průzkum zaměřený na zjištění vnímání kapitalismu a postojů k němu ve více než 20 zemích – včetně USA, Německa, Velké Británie, Vietnamu a České republiky a dalších. Kniha vychází ve více než 30 zemích.
Při svém zkoumání fungování kapitalismu a vyvracení omylů jeho odpůrců zároveň hledá zdroje antikapitalistické mentality a ukazuje, jak se projevují. V letošním roce vyjde česky další jeho kniha s názvem Kapitalismus není problém, ale řešení (Fish and Rabbit, 2022).
O AUTOROVI:
Rainer Zitelmann se narodil ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu v roce 1957. Mezi lety 1978–1983 vystudoval historii a politické vědy a graduoval s vyznamenáním. Vydal řadu knižních bestsellerů. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků po celém světě. Je znám svou posedlostí fakty. Nositel doktorátů z politických věd a sociologie. Kniha 10 největších omylů odpůrců kapitalismu vychází v 27 jazycích a 30 zemích. Zitelmann píše články a poskytuje rozhovory do předních světových médií. K jeho nejznámějším dílům patří Síla kapitalismu a Hitlerův národní socialismus.
Další detailní informace o Raineru Zitelmannovi lze nalézt na internetových stránkách: www.rainer-zitelmann.com
Vila Tugendhat – prostor ducha a umění je reprezentativní fotografická publikace, která slovem i obrazem představuje tuto památku UNESCO jako umělecký a architektonický skvost světového významu. Autor textu knihy prof. Jan Sedlák se zabývá smyslem a významem Vily Tugendhat, která se záhy po jejím dokončení stala pilířem moderní architektury a je jím doposud. Výtvarné fotografie ing. Libora Teplého pořízené záhy po znovuotevření Vily Tugendhat po její památkové obnově ukazují její krásu doslova v tom nejlepším světle. Kniha dává slovem i obrazem odpověď na otázku, v čem je Vila Tugendhat tak výjimečná, že se stala ikonou světové moderní architektury.
Barevné, většinou celostránkové fotografie doplňuje soubor menších černobílých archivních fotografií pořízených krátce po dokončení stavby.
NOVÁ KNIHA O FUNGOVÁNÍ PENĚZ, KTERÁ BY NEMĚLA CHYBĚT VE VAŠÍ KNIHOVNĚ.
Juraj Karpiš sepsal mnohovrstevnatou učebnici měnové teorie a hospodářské politiky s odbočkami do metodologie ekonomické vědy, politické filosofie, teorie úroku, dějin ekonomického myšlení a historie měnových doktrín. Knihu plnou poznání, knihu poučnou a zároveň poutavou.
V Karpišově thrilleru vystupují nejvýznamnější světoví politici, ředitelé obřích bank a investičních fondů, kteří spravují miliardy dolarů a vyplácející si miliony na odměnách za svou – mnohdy katastrofálně špatnou práci a spolu s regulátory prokazujícími opakovaně svou nekompetentnost a dále slavní profesoři, kteří kvůli penězům zapomínají na svou akademickou čest a zaprodávají svou reputaci. Systém špatných peněz s nuceným oběhem tak vede k maniodepresivním ekonomickým cyklům a finančním krizím. Po té poslední se lidé opět stali rukojmími. Museli jsme zaplatit účty za banky, které jsou údajně příliš velké na to, aby padly.
Kniha je psaná pro veřejnost s cílem vysvětlovat krizové ekonomické jevy na základě toho, jak náš centrální bankovní systém skutečně funguje.Součástí tohoto průvodce krizí je popis dosahu krize na životy běžných lidí a příklady, jak je možné se s nimi vyrovnat.
Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti.
„Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc?“ Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization
