VÁNOČNÍ BALÍČEK – KNIHY PŘEPIŠTE DĚJINY DÍLY 1,2,3 – V AKCI ZA -20%
1494.00 Kč1195.00 Kč
11 skladem (dostupné na objednávku)
OBLÍBENÝ PODCAST V JEDINEČNÉ KNIŽNÍ PODOBĚ! VŠECHNY TŘI DÍLY VE VÁNOČNÍM BALÍČKU!
PŘEPIŠTE DĚJINY
Oblíbený podcast nyní v jedinečné knižní podobě! Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací. Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“ Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
PŘEPIŠTE DĚJINY PODRUHÉ
Autoři podcastu Přepište dějiny přicházejí po úspěšné první knize s pokračováním. Dějiny jsou přepisovány odjakživa a stále. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty.Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.
PŘEPIŠTE DĚJINY POTŘETÍ
Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či “přepsaným” osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.
Sdílejte na:
Více informací
Titul: Vánoční balíček: knihy Přepište dějiny 1, 2, 3 – V AKCI ZA -20%
Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek? Proč se jako Češi podceňujeme, a tím pádem hrajeme pod své možnosti? Proč je pro nás snazší bojovat, až když je výsledek téměř jistý? Proč chceme hodně svobody pro sebe, ale ne pro sousedy, a u vymáhání pravidel je tomu naopak? Proč jsou Češi podobnější Rakušanům než Slovákům? Proč se často chováme jako poddaní a černí pasažéři své země, a ne jako její páni?
A proč přesto máme neuvěřitelný dar přežít a nekonečně mnoho talentů a nadějí být mezi nejlepšími na světě? A proč je před námi skvělá budoucnost, pokud si ji sami nepokazíme?
Kniha uznávaného českého ekonoma a bývalého viceguvernéra ČNB nás v dobrém i špatném konfrontuje s našimi typickými vlastnostmi, mýty a předsudky, které o sobě jako Češi máme, a navrhuje, jak se z těchto stereotypů vymanit a zařadit se opět mezi nejlepší na světě. Jen si začít věřit, trochu se „odzátkovat“ a odbrzdit. Prostě rozletět se výše. Protože nebe není nízko. Je vysoko. A nemá žádný strop.
Unikátní průvodce po místech spjatých s důležitými událostmi našich dějin.
Průvodce po místech Paměti národa, který mapuje období od rozhořívajícího se válečného konfliktu až po první měsíce po konci druhé světové války.
Tato unikátní kniha si nečiní ambice být učebnicí českých a československých dějin. Skrze ni k vám ale promluví historie – ústy přeživších, ústy reálných lidí, kteří příběhy, o nichž jen čtete a často se jim zdráháte věřit, skutečně prožili.
Ukáže vám, že místa, která každý den míjíte, nejsou tak obyčejná, jak vypadají, a lidé, které každý den potkáváte, jsou mnohdy opravdovými hrdiny. Hrdiny, již mají co říct dalším generacím a jejichž hlas by neměl být opomenut.
Knihou příběhů z období nacistické okupace vzdává Post Bellum hold posledním žijícím pamětníkům válečných událostí, kteří našli sílu a odvahu k tomu, aby se podělili o své často tragické zážitky a zkušenosti. Více než dvě stovky strhujících výpovědí frontových bojovníků, odbojářů, přeživších obětí holocaustu, lidí, kteří se v osudové době rozhodli nestát mimo dějiny, i těch, kteří do nich byli zataženi proti své vůli, jsme vybrali z interaktivní aplikace pro chytré telefonymistapametinaroda.cz.
Hlasy dříve narozených naléhavě promlouvají i k dnešku: šťastnějším generacím, jež přišly po nich a nepoznaly hrůzy války, připomínají, že těžce vydobytá svoboda není něčím, co tu s námi musí zůstat na věčné časy, a jaksi mimoděk vracejí původní obsah pojmu „hrdinství“, pokřivenému dřívější komunistickou propagandou i současnou adorací bulvárních celebrit.
Jakou ekonomikou je Čína? Je tržní, plánovaná, kapitalistická, socialistická, rozvojová, rozvinutá, vyspělá, zaostalá, moderní, či tradiční?
Pokud se dnes náhodný pozorovatel projde po hlavních bulvárech Šanghaje, Kantonu či Pekingu, uvidí nablýskané značkové obchody, drahá zahraniční auta a obyvatele s nejnovějším modelem chytrého telefonu či tabletu v ruce. Bude jistě překvapen značným bohatstvím, vysokou životní úrovní a rychlým životním tempem. Na první pohled není vidět žádný rozdíl mezi čínskými, japonskými či korejskými velkoměsty a vlastně ani velkoměsty v USA či Evropě. Návštěva těchto metropolí tak může snadno vést k myšlence, že Čína je standardní moderní tržní ekonomikou dnešní doby. Je tomu ale skutečně tak?
Vymezení podstaty fungování čínské ekonomiky je jedním z hlavních cílů této knihy. Autor se zaměřuje na nesoulad mezi nesporně moderní ekonomikou Číny a nadále trvajícím státním vlastnictvím a klíčovým vlivem státu v ekonomice. Otázkou je, zda trvající státní vlastnictví je jen krátkodobou anomálií, jakýmsi přežitkem dob dávno minulých, který mizí z Číny stejně rychle jako absolutní chudoba, nebo se naopak jedná o klíčový prvek ekonomiky, na kterém celé hospodářství stojí a roste. Na tuto i další související otázky naleznete odpovědi s pomocí této knihy.
Knižní sbírka fascinujících případů obětí totalitní zvůle v Československu přináší pestrou mozaiku mapující všechno, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, komunistické lágry, monstrprocesy, ale také vzepjetí proti totalitě. Pohnuté osudy, v kterých se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, jsou mnohdy napínavější než smyšlené thrillery. Zvláště jímavé jsou příběhy těch, kdo byli pronásledování jak mocí nacistickou, tak komunistickou.
Vývoj peněz na svobodném trhu a jejich úplné ovládnutí státy, to je téma proslulé Rothbardovy knihy. Publikace byla sepsaná velmi působivě pro nejširší okruh čtenářů a její obsah je stále aktuální. Zneužívání této ohromné moci nad penězi a celou ekonomikou je jen dalším logickým krokem. Profesor Rothbard popisuje mechanismus uchvácení peněz a popis ničivých vládních intervencí a zhoubné politiky centrálních bank do rozpadu brettonwoodského systému. Vývoj od 70. let až ke vzniku eura zachycuje a vysvětluje v obsáhlém doslovu Guido Hülsmann. Celá kniha prokazuje, že za inflaci a hospodářské krize jsou odpovědny centrální banky – nástroj, kterým stát ovládá peníze.
OBLÍBENÝ PODCAST V JEDINEČNÉ KNIŽNÍ PODOBĚ! POTŘETÍ!
Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či “přepsaným” osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.
Komiksové příběhy pojednávají o konfliktu konkrétních lidí s totalitní mocí. Jsou pestré jako život sám – přinášejí vítězství i prohry, velké heroické činy i lidské slabosti a vyrovnání se s nimi. Jedním z komiksových hrdinů je například Jiřina Tvrdíková, v jejímž příběhu se dozvíte, že v sovětských gulazích bylo vězněno i mnoho československých občanů. Rudolf Bělohoubek zase vypráví, jak mu zavraždili oba rodiče jen pár kilometrů od Berouna během poválečného divokého odsunu Němců. Nechybí ani příběhy z období normalizace a mezi komiksovými hrdiny vystupuje i spolupracovník Státní bezpečnosti. Osud “estébáka”, který promluvil o svém selhání, zpracoval v komiksu Chytřejší než oni Tomáš Kučerovský.
3 scénáristé a 13 špičkových českých a slovenských výtvarníků.
13 komiksů podle skutečných příběhů, které mapují československé dějiny od druhé světové války až po sametovou revoluci.
Kniha, která obdržela prestižní cenuMurielpro nejlepší český komiks roku 2012.
Komiksové příběhy pojednávají o konfliktu konkrétních lidí s totalitní mocí. Jsou pestré jako život sám – přinášejí vítězství i prohry, velké heroické činy i lidské slabosti a vyrovnání se s nimi. Jedním z komiksových hrdinů je například Jiřina Tvrdíková, v jejímž příběhu se dozvíte, že v sovětských gulazích bylo vězněno i mnoho československých občanů. Rudolf Bělohoubek zase vypráví, jak mu zavraždili oba rodiče jen pár kilometrů od Berouna během poválečného divokého odsunu Němců. Nechybí ani příběhy z období normalizace a mezi komiksovými hrdiny vystupuje i spolupracovník Státní bezpečnosti. Osud “estébáka”, který promluvil o svém selhání, zpracoval v komiksu Chytřejší než oni Tomáš Kučerovský.
Ještě jsme ve válce – Nikkarin – Mikuláš Kroupa
Česání bílého medvěda – Vojtěch Šeda – David Bartoň
V rodinném táboře – Miloš Mazal – Adam Drda
Gestapácké razítko – Prokop Smetana – Mikuláš Kroupa
Masakr “U Zabitého” – Martin Plško – Adam Drda
Hurvínkovy příhody – Vhrsti – David Bartoň
Luboš Jednorožec – Václav Šlajch – Mikuláš Kroupa
Ten kluk přece nic neudělal – Toy Box – Adam Drda
15 let ve stodole – Jiří Husák – Adam Drda
Poslední let – Jan Bažant – Mikuláš Kroupa
Chytřejší než oni – Tomáš Kučerovský – Mikuláš Kroupa
Mánička ze severu – Branko Jelínek – Adam Drda
Borské povstání – Petr Včelka – Mikuláš Kroupa
Monografie o Michaelu Thonetovi a jeho světoznámém podniku z pera předního českého odborníka Jiřího Uhlíře je jedinečnou evropskou publikací na dané téma. Je to příběh ze zlatého věku průmyslové revoluce, příběh vynálezu, který stál u zrodu celého průmyslového oboru – výroby nábytku z ohýbaného dřeva.
V obrazově bohaté publikaci se seznámíte s širokou paletou výrobků známých i naprosto raritních. Můžete sledovat autorovo takřka detektivní pátrání po osobní a rodinné historii průkopníka této unikátní technologie a zakladatele továren v Koryčanech, Bystřici pod Hostýnem a dalších, bádání v kartotékách, muzeích i sbírkách několika zemí.
I husákovská normalizace má své hrdiny a zbabělce!
Jak snadno se člověk mohl stát spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti? Jakými prostředky vydíral bývalý estébák věřící a církevní představitele? Jak se žilo v 70. a 80. letech homosexuálům? Co způsobila tzv. anticharta české společnosti? A jak se bývalí členové KSČ dívají na svou minulost? Kniha podle dokumentárního cyklu České televize, jenž vznikl ve spolupráci se obecně prospěšnou společností Post Bellum, pojednává nejen dramatické, ale i docela běžné osudy čs. občanů v době husákovské normalizace.
Mezi nejoblíbenější knížky patří toho času všemožné „vzpomínkomaty“ a retro návraty do minulých desetiletí, zejména do šedesátých let, a právě do období normalizace, v němž mnoho z nás prožilo dětství či mládí, případně i část aktivního věku. Pod oparem nostalgie se tak jeví tato doba téměř idylicky. Je to přirozené, každý má nárok na příjemné životní vzpomínky, které jsou s dobou přirozeně spojeny. Ovšem fakt, že normalizační režim – velmi úspěšně – usiloval především o to, aby každý pocítil trochu sociálních jistot, ale zároveň aby ani na chvíli nezakusil pocit svobodného občanství, j e nepopiratelný. Sebevědomá společnost představovala pro normalizátory největší nebezpečí a podstatou „normalizování“ bylo právě občana uzavřeného do svého ryze soukromého života, ochotného veřejně lhát, ignorovat nešvary a nespravedlnosti a zcela rezignujícího na věci veřejné.
NORMALIZOVANÉ ŽIVOTY nebyly idylické. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, ale ani oněch aktivních normalizátorů a jejich pomahačů či pasivních přihlížejících. To je zcela nepopiratelné a právě o tom bychom měli v souvislosti s návraty do moderní minulosti měli číst.
