Vila Tugendhat – prostor ducha a umění je reprezentativní fotografická publikace, která slovem i obrazem představuje tuto památku UNESCO jako umělecký a architektonický skvost světového významu. Autor textu knihy prof. Jan Sedlák se zabývá smyslem a významem Vily Tugendhat, která se záhy po jejím dokončení stala pilířem moderní architektury a je jím doposud. Výtvarné fotografie ing. Libora Teplého pořízené záhy po znovuotevření Vily Tugendhat po její památkové obnově ukazují její krásu doslova v tom nejlepším světle. Kniha dává slovem i obrazem odpověď na otázku, v čem je Vila Tugendhat tak výjimečná, že se stala ikonou světové moderní architektury.
Barevné, většinou celostránkové fotografie doplňuje soubor menších černobílých archivních fotografií pořízených krátce po dokončení stavby.
Monografie o Michaelu Thonetovi a jeho světoznámém podniku z pera předního českého odborníka Jiřího Uhlíře je jedinečnou evropskou publikací na dané téma. Je to příběh ze zlatého věku průmyslové revoluce, příběh vynálezu, který stál u zrodu celého průmyslového oboru – výroby nábytku z ohýbaného dřeva.
V obrazově bohaté publikaci se seznámíte s širokou paletou výrobků známých i naprosto raritních. Můžete sledovat autorovo takřka detektivní pátrání po osobní a rodinné historii průkopníka této unikátní technologie a zakladatele továren v Koryčanech, Bystřici pod Hostýnem a dalších, bádání v kartotékách, muzeích i sbírkách několika zemí.
Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací.
Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“
Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti.
„Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc?“ Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization
NOVÁ KNIHA O FUNGOVÁNÍ PENĚZ, KTERÁ BY NEMĚLA CHYBĚT VE VAŠÍ KNIHOVNĚ.
Juraj Karpiš sepsal mnohovrstevnatou učebnici měnové teorie a hospodářské politiky s odbočkami do metodologie ekonomické vědy, politické filosofie, teorie úroku, dějin ekonomického myšlení a historie měnových doktrín. Knihu plnou poznání, knihu poučnou a zároveň poutavou.
V Karpišově thrilleru vystupují nejvýznamnější světoví politici, ředitelé obřích bank a investičních fondů, kteří spravují miliardy dolarů a vyplácející si miliony na odměnách za svou – mnohdy katastrofálně špatnou práci a spolu s regulátory prokazujícími opakovaně svou nekompetentnost a dále slavní profesoři, kteří kvůli penězům zapomínají na svou akademickou čest a zaprodávají svou reputaci. Systém špatných peněz s nuceným oběhem tak vede k maniodepresivním ekonomickým cyklům a finančním krizím. Po té poslední se lidé opět stali rukojmími. Museli jsme zaplatit účty za banky, které jsou údajně příliš velké na to, aby padly.
Kniha je psaná pro veřejnost s cílem vysvětlovat krizové ekonomické jevy na základě toho, jak náš centrální bankovní systém skutečně funguje.Součástí tohoto průvodce krizí je popis dosahu krize na životy běžných lidí a příklady, jak je možné se s nimi vyrovnat.
Dark Web je tajemné a mýty opředené místo na internetu, kde se za virtuální peníze dá koupit leccos ilegálního. Lidé si posílají poštou drogy a padělané dokumenty, nakupují ukradené kreditní karty a sledují pornografii za hranou zákona.
Dark Web však má i své světlé stránky. Ty využívají i novináři BBC, The Guardian nebo samotný Facebook pro sdílení informací, které mají zůstat utajeny. Nepředstavujte si ale nepřístupné části hlubin internetu — na Dark Web se můžete dostat na pár kliknutí myší. Bájí se, co vše se tam děje. Dá se snadno a anonymně koupit zbraň? Nebo rovnou objednat nájemný vrah? Anebo si dokonce zaplatit sledování vraždy v přímém přenosu?
Kniha je průvodcem po temné části internetu od jeho počátků po budoucnost. Ukazuje, jakým způsobem fungují pravidla mezi lidmi, kteří spolu chtějí obchodovat, ale nikdy neodhalí svou identitu. Proč se pod rouškou anonymity neokrádají a co se stane, když k tomu dojde. Proč se vládám daří tvůrce nelegálních tržišť chytat a jak se tomu tržiště brání. Co je na Dark Webu skutečností, a co naopak mýtem?
Kniha Velká čínská kapitalistická revoluce popisuje mimořádnou a v mnoha ohledech nečekanou cestu, kterou Čína za posledních třicet let ušla v přeměně z uzavřené socialistické zemědělské ekonomiky k neuvěřitelně silné celosvětové velmoci.
Autoři obnovují diskuzi o vzestupu čínské ekonomiky a přesvědčivě argumentují, že reformy provedené čínskými vůdci nepředstavují pokus o vytvoření kapitalistické ekonomiky, ale ta v Číně vznikla jako samostatné “okrajové revoluce”, které do Číny přivedly zpět trh a podnikání.
Má o vás váš potenciální partner či partnerka skutečně zájem?
Proč si lidé sahají na krk, když se dozví nepříjemnou novinu?
Co znamená, když si ženy při telefonování hrají s vlasy?
Proč lidé doširoka otevírají oči, když vidí někoho, koho mají rádi?
PROČ LIDÉ DĚLAJÍ TO, CO DĚLAJÍ?
Není lepší způsob, jak porozumět svým přátelům, partnerům či kolegům, než se seznámit s nejdůležitějším prostředkem naší komunikace – s řečí těla. S její znalostí dokážete odhalit skutečné záměry a pocity druhých lidí. Nejen takové, které před vámi úmyslně skrývají, ale dokonce i ty, kterých si sami nejsou vědomi.
Joe Navarro je bývalý expert FBI na neverbální komunikaci v oddělení kontrarozvědky a boje s terorismem a autor světového bestselleru Jak prokouknout druhé lidi. Prostřednictvím této praktické příručky vám umožní pohled do zákulisí lidského chování. V kapitolách rozdělených podle jednotlivých částí lidského těla – od hlavy až po chodidla – odhalíte skryté významy více než čtyř set vědomých i nevědomých projevů řeči těla.
Misesův Liberalismus je klasickým dílem, ve kterém autor obhajuje myšlenky svobody a míru, myšlenky liberalismu. Přestože kniha byla napsána již v roce 1927, argumenty ve prospěch svobody v ní obsažené neztratily nic ze své platnosti. Spíše naopak. V knize se dozvíte mimo jiné, proč je mír tak důležitý pro rozvoj ekonomiky, proč je socialismus dlouhodobě neudržitelný, proč jakákoli malá regulace povede postupně k větší a větší byrokracii a proč je nebezpečná nadvláda většiny nad menšinou.
Chcete být úspěšní, ale zároveň chápete, že na vrchol žádné zkratky nevedou? Pak právě v odbornou veřejností i čtenáři oceňované Houževnatosti najdete ideálního průvodce, jak díky kombinaci vytrvalosti a vášně dosáhnout svého cíle. Když obdivujeme špičkové sportovce, umělce, vědce, podnikatele či šéfkuchaře, často si říkáme: „Ten má ale talent!“ Průkopnická psycholožka Angela Duckworthová zastává jiný názor: základní ingrediencí všech vynikajících výkonů je houževnatost – kombinace dlouhodobé vášně pro jeden životní cíl a vytrvalosti. Na desítkách příkladů slavných i běžných lidí ukazuje, že právě houževnatost rozhoduje o úspěchu člověka v životě mnohem víc než jeho vrozený talent či inteligence. Duckworthová své poznatky opírá o desetiletí práce, množství vědeckých studií, ale i hloubkových rozhovorů s mimořádně úspěšnými osobnostmi. Svou knihu však rozhodně nepsala jako skleníkovou květinku pro akademický svět. Naopak, Houževnatost je mimořádně čtivá a praktická kniha, která přináší zcela konkrétní rady, jak naplnit potenciál sebe sama či svých dětí. Přečtěte si tuto knihu, chcete-li: pochopit zásadní význam houževnatosti a naučit se ji rozvíjet najít svůj celoživotní cíl, bez něhož jen střídáme jednu činnost za druhou bez šance na větší úspěch vědět, jak efektivně trénovat sport či rozvíjet profesní dovednosti být odolní vůči neúspěchům, které jsou na cestě za úspěchem nevyhnutelné poučit se o výchově dětí k houževnatosti.
ANGELA DUCKWORTHOVÁ (* 1970) je profesorkou psychologie na Pensylvánské univerzitě v USA. Pracovala jako poradkyně pro Bílý dům, Světovou banku, pro trenéry špičkových sportovců či ředitele velkých společností. Vystudovala neurobiologii na Harvardově univerzitě a neurovědy na Oxfordské univerzitě, doktorát v oboru psychologie získala na Pensylvánské univerzitě. V roce 2013 získala prestižní stipendium MacArthurovy nadace nazývané též „grant géniů“. Je matkou dvou dcer.
