Vila Tugendhat – prostor ducha a umění je reprezentativní fotografická publikace, která slovem i obrazem představuje tuto památku UNESCO jako umělecký a architektonický skvost světového významu. Autor textu knihy prof. Jan Sedlák se zabývá smyslem a významem Vily Tugendhat, která se záhy po jejím dokončení stala pilířem moderní architektury a je jím doposud. Výtvarné fotografie ing. Libora Teplého pořízené záhy po znovuotevření Vily Tugendhat po její památkové obnově ukazují její krásu doslova v tom nejlepším světle. Kniha dává slovem i obrazem odpověď na otázku, v čem je Vila Tugendhat tak výjimečná, že se stala ikonou světové moderní architektury.
Barevné, většinou celostránkové fotografie doplňuje soubor menších černobílých archivních fotografií pořízených krátce po dokončení stavby.
Monografie o Michaelu Thonetovi a jeho světoznámém podniku z pera předního českého odborníka Jiřího Uhlíře je jedinečnou evropskou publikací na dané téma. Je to příběh ze zlatého věku průmyslové revoluce, příběh vynálezu, který stál u zrodu celého průmyslového oboru – výroby nábytku z ohýbaného dřeva.
V obrazově bohaté publikaci se seznámíte s širokou paletou výrobků známých i naprosto raritních. Můžete sledovat autorovo takřka detektivní pátrání po osobní a rodinné historii průkopníka této unikátní technologie a zakladatele továren v Koryčanech, Bystřici pod Hostýnem a dalších, bádání v kartotékách, muzeích i sbírkách několika zemí.
Průvodce hospodářskými krizemi od tulipánů po koronu
Tato kniha je o krizích. Propad kvůli pandemii se liší od finanční krize, a ta zase jen zdánlivě připomíná horečku, během níž se prodávaly tulipány za cenu rodinných domů. Většina krizí ale má něco společného — jsou důsledkem vyfouknutí bublin, které předtím někdo nafoukl.
Tato kniha popisuje příběhy největších ekonomických krizí od tulipánové horečky v Nizozemí, přes Velkou hospodářskou krizi až po pandemii koronaviru. Na pozadí těchto příběhů vysvětluje, jak ekonomové chápou, proč ekonomické bubliny vznikají a co se děje, když prasknou.
Když mají lidé odpovídat na jednoduché otázky o stavu světa – například zda ubývá extrémní chudoby, jaká je na Zemi průměrná délka života nebo jak násilný je náš svět – dostáváme systematicky špatné odpovědi. Tak špatné, že kdyby měli zcela náhodně odpovídat šimpanzi, dosáhnou lepších výsledků než učitelé, investiční bankéři i nositelé Nobelovy ceny. Lékař, statistik a zábavný popularizátor Hans Rosling nabízí radikálně nové vysvětlení tohoto jevu. Odhaluje deset instinktů – nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět. Jde například o instinkt propasti (sklon rozdělovat svět na zásadně odlišné tábory), negativity (více si všímáme jevů špatných než dobrých), ale také urgentnosti (pocit „teď, nebo nikdy“ nás vede k unáhleným rozhodnutím) či obviňování (hledáme viníky, nikoli příčiny). Soustředíme-li se na fakta, zjistíme, že svět jako celek je na tom mnohem lépe, než si myslíme. A že se navíc rychle zlepšuje. Neznamená to, že neexistují vážné problémy a rizika. Neznáme-li však své klamné instinkty, nedokážeme se na problémy dívat na základě faktů a soustředit se na to, co nás ohrožuje nejvíc. Inspirující Faktomluva, plná napínavých i dojemných příběhů, je zásadní knihou, která změní způsob vašeho hodnocení světa a vybaví vás schopností správně reagovat na budoucí výzvy.
Kniha Velká čínská kapitalistická revoluce popisuje mimořádnou a v mnoha ohledech nečekanou cestu, kterou Čína za posledních třicet let ušla v přeměně z uzavřené socialistické zemědělské ekonomiky k neuvěřitelně silné celosvětové velmoci.
Autoři obnovují diskuzi o vzestupu čínské ekonomiky a přesvědčivě argumentují, že reformy provedené čínskými vůdci nepředstavují pokus o vytvoření kapitalistické ekonomiky, ale ta v Číně vznikla jako samostatné “okrajové revoluce”, které do Číny přivedly zpět trh a podnikání.
Kniha, která svědectvími a osobními příběhy obyčejných lidí očima žurnalisty zachycuje, jak lidé prožívali období Velké hospodářské krize ve 30. letech. Věděli jste, že Velká krize podnítila vznik a rozvoj antikoncepce, reklamy nebo marketingu? Toto strhující čtivé vyprávění přináší stovky pozoruhodných lidských příběhů, ale i širších úvah. Dočtete se, jak krize nastupovala nenápadně a po tzv. krachu na newyorské burze ještě zdaleka neudeřila. Dozvíte se, jaké měla důsledky pro lidské osudy. Jak se přelila do Evropy a jak zasáhla Československo. Co na ni tenkrát platilo a co ji naopak prohloubilo. Zjistíte, že jste o tehdejší krizi až dosud nevěděli nic, anebo velmi málo.
Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací.
Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“
Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
“Tato kniha musí být tou nejvíce devastující analýzou socialismu všech dob,” napsal Henry Hazlitt v roce 1938 pro New York Times – a to platí i nadále, po téměř sto letech od jejího prvního vydání. Socialismus je rigorózním vyvrácením ekonomie socialismu, ale je mnohem více než jen to. Mises se také zabývá mj. nerovností, náboženstvím, láskou a jejich vztahem k socialismu a kapitalismu.
Obdivuhodná šíře a hloubka Misesova intelektuálního záběru mu umožňuje analyzovat veškeré argumenty pro socialismus. Většina děl, ze kterých čerpá, nebyla dodnes přeložena do češtiny. Po čtyřiceti letech socialistické krutovlády nepotřebuje český čtenář vysvětlit, že socialismus nefunguje.
Tato kniha mu ale nabízí opravdovou encyklopedii důvodů, proč socialismus fungovat nemůže – nikde a nikdy.
Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým – a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století.
„Skvěle napsaná a důležitá kniha. Přečtěte si ji.“ Martin Wolf, Financial Times
„Je to nejrevolučnější kniha v oblasti společenských věd od dob Keynese. Doufejme, že bude i stejně vlivná.“ George Akerlof
„Mistrovsky vyvážená kombinace osobní zkušenosti a nejpronikavějších analýz z různých oborů společenských věd. Ekonom Paul Collier se věnuje současnému rozdrolení ‚opěrných sloupů sounáležitosti‘ (rodiny, zaměstnání, národa) a frustraci, která otevřela dveře populismu všeho druhu. Vyzývá k prakticky založené politice, která by dokázala kočírovat kapitalismus (který nefunguje v zájmu většiny), přebudovala ‚obléhaný střed‘ politického spektra a obnovila cit pro ‚etiku komunity‘ současného společenského života.“ Kirkus Reviews
Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, zettabyte informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí, epidemie a mnohé jiné. Kniha Sedm zákonů nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace. I my.
