Známý kritik digitální revoluce tentokrát přichází s užitečnými návody, jak zvrátit znepokojivý vývoj v oblasti informačních technologií a otevřít si cestu k takové digitální budoucnosti, na kterou bychom se opět mohli těšit. Varuje před pokušením aplikovat jeden zaručený všelék a vybízí ke kombinované strategii. Inspiraci podle něj můžeme čerpat jak z historické zkušenosti s první industriální revolucí, tak z úspěšného působení mnoha našich současníků – politiků, inovátorů, regulátorů či pedagogů – po celém světě.
„Kombinace digitální revoluce, celosvětového propojení a ekonomické stagnace vedla k vzestupu populismu a narušení občanského diskurzu. Andrew Keen ve své osvěžující knize nabízí nástroje, které by mohly pomoci s uzdravením našich společností a dovést nás k nadějnější budoucnosti.“ —Walter Isaacson, autor bestsellerů Steve Jobs a Leonardo Da Vinci
„Ve své angažované a provokativní knize autor načrtává pět strategií – regulace, konkurenční inovace, informovaný zákaznický výběr, občanská odpovědnost a vzdělání -, které by společně mohly vést k otevřené decentralizované digitální budoucnosti“ —Kirkus Reviews
„Jak opravit budoucnost je ambiciózní a důležitá kniha, která vyčnívá v nepřeberné řadě publikací, v nichž nejznamenitější technologičtí inovátoři bijí na poplach nad stavem internetu a pokoušejí se položit základy pro to, jak dát věci zase do pořádku.“ —Fortune
Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti.
„Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc?“ Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization
Kniha Mýtus STÁTU podnikatele je ideální knihou pro tuto dobu. McCloskeyová a Mingardi dokáží být velmi kritičtí a svůj nesouhlas s argumenty svých intelektuálních oponentů dát jasně najevo – koneckonců proč také ne. Vždyť ve své knize se nesnaží zachránit před etatismem nic menšího než osud svobodného světa.
Sepsala ji jedna z nejzajímavějších osobností dnešní politické ekonomie Deirdre McCloskeyová a vlivný italský politický filosof a komentátor veřejného dění Alberto Mingardi. Propojují své dva světy, aby v zábavně psaném textu mohli ukázat, jaké jsou hybné síly moderní tržní ekonomiky, a jak je tento pohled v příkrém kontrastu s vizí světa řízeného z centra.
STÁT „je zprostředkovatelem drancování a každé volby jsou svým způsobem předběžnou aukcí ukradených věcí“.
„Dát Státu peníze a moc, je jako dát teenagerovi lahev alkoholu a klíčky od auta.“
„Inovují pouze lidé – ne úřad, kancelář, továrna, korporace, trh, soukromý sektor, veřejný sektor. Je lepší řídit lidi „moudrým STÁTEM“, nebo komerčně testovaným zlepšením?“
„Jakou ekonomiku a společnost lidé skutečně chtějí? My liberálové ve stručnosti doporučujeme odpovědné chování dospělých lidí tvořících společnost.“
OBSAH O AUTORECH ÚVOD UKÁZKA Z KNIHY
Jak se civilizace rodí, rostou a upadají.
Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, zettabyte informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí, epidemie a mnohé jiné. Kniha Sedm zákonů nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace. I my.