Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách. Jedná se o 37 osobních příběhů roku 1937, od prezidenta T. G. Masaryka, přes spisovatele Karla Čapka, fotbalistu Josefa Bicana, herečku Lídu Baarovou či rodinu právě narozené Madeleine Albright. Nechybí ani Konrad Henlein, Vojtech Tuka či Max Brod. Vedle toho je celý rok rámován měsíc po měsíci dvanácti světovými událostmi, například španělskou válkou, moskevskými procesy, tragédií vzducholodi Hindenburg, úspěchem sovětských letců na severním pólu či nankigským masakrem japonsko-čínské války. To vše vytváří mozaiku konkrétního roku 1937, který byl symbolickým krokem do propasti tragického roku následujícího.
Babický případ z července 1951 otřásl celým tehdejším Československem. Tři mrtví na chodbě babické školy, následně akce bezpečnosti a další dva mrtví v bolíkovickém poli. Rychlý politický proces se sedmi tresty smrti. Další procesy, stovky odsouzených a další čtyři tresty smrti. Druhý příběh Babic pak přinesly hned dva díly seriálu Třicet případů majora Zemana. Kniha podrobně mapuje situaci na Vysočině mezi únorem a srpnem 1951, zejména činnost Ladislava Malého a postupy Státní bezpečnosti. Jsou zde vůbec poprvé publikovány některé archivní materiály a fotografie. Na základě tisíců stran materiálů bezpečnosti, vzpomínek aktérů a dalších dokumentů je vytvořen realistický obraz babického případu.
Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací.
Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“
Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
„Hlavní je uvědomit si, že dokumenty a svědectví promlouvají, jen když se jich umíme ptát…” Marc Bloch
Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti. Jaké jsou kořeny parlamentní demokracie a přijali jsme ji za svou? Jakou roli hraje v dějinách i dnešku autorita? Vyrovnali jsme se s totalitou nebo – a jakým způsobem – nás ovlivňuje dodnes? A co fenomény jako bohatství nebo chudoba? A proč je zaklínadlem mnoha politiků i dnes slovo “jistota”? Kniha otevírá mnoho důležitých otázek o historii, paměti i dnešním světě.
ROZMLUVY O SVOBODĚ, RESEKTU K ČLOVĚKU, EKONOMII A PENĚZÍCH
„Co máme v sobě – v hlavě, v rukou –nám vláda nesebere.“
Rozhovor dvou odborníků, kteří mají rádi svoji práci a nebojí se říci, co si myslí. Oba aktéři vám ukáží, že nejen jejich obory, ale i jejich poznatky mají mnoho společného. Dobrý ekonom nemůže správně rozhodovat bez znalosti historie, historik je bez znalosti toho, jak fungují ekonomické vztahy, poloslepý. Povídání o zásadách zdravého ekonomicko-společenského přístupu Rakouské školy. Nezbytně se proto musí otevřít i debata nad otázkou morálky a hodnot. Složitá témata historie a současnosti naší společnosti jsou v textu přiblížena s nebývale srozumitelnou formou, aniž by se klouzalo pouze po povrchu. Profesor Josef Šíma s Monikou Rybovou vám lidsky přiblíží, jaká je role jednotlivce a státu ve společnosti, prozradí detaily ze svého osobního života, a hlavně vám ukáží cestu, jak žít a nebýt zaskočen změnami ve společnosti a v ekonomice.
Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým – a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století.
„Skvěle napsaná a důležitá kniha. Přečtěte si ji.“ Martin Wolf, Financial Times
„Je to nejrevolučnější kniha v oblasti společenských věd od dob Keynese. Doufejme, že bude i stejně vlivná.“ George Akerlof
„Mistrovsky vyvážená kombinace osobní zkušenosti a nejpronikavějších analýz z různých oborů společenských věd. Ekonom Paul Collier se věnuje současnému rozdrolení ‚opěrných sloupů sounáležitosti‘ (rodiny, zaměstnání, národa) a frustraci, která otevřela dveře populismu všeho druhu. Vyzývá k prakticky založené politice, která by dokázala kočírovat kapitalismus (který nefunguje v zájmu většiny), přebudovala ‚obléhaný střed‘ politického spektra a obnovila cit pro ‚etiku komunity‘ současného společenského života.“ Kirkus Reviews
Bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět.
Tato kniha není životopisem Miroslava Zikmunda. Je to pozvánka do světa pověstného archivu. Je to posezení u stolu s Miroslavem Zikmundem. Nalejete si hlteček slivovice do kameniny anebo sklenku těžšího, plnějšího červeného vína, takhle to děláváme my. Můžeme vás ujistit, že za každým příběhem se kromě jiného skrývá i konkrétní debata, kterou jsme vedli a která uváděla témata v souvislosti. Je to vstupenka do lunaparku jménem život (anebo dějiny), kde si sednete tu na horskou dráhu, tu do domu hrůzy, jindy vás odnese tobogán jménem náhoda. Půjdete s námi po stopách vzniku filmu Století Miroslava Zikmunda, po stopách života Miroslava Zikmunda a tím i po mezních situacích celé naší republiky. Jak Miroslav Zikmund říká: „Byl jsem zplozen ještě za Rakouska-Uherska a narodil se do prvních dnů republiky. Proto ji celý život považuji za svého o krapátek staršího bráchu.“
Kniha obsahuje dosud nepublikované informace, včetně úryvků z prvního, nikdy nevydaného cestopisu, dobové fotografie a ilustrace Elišky Chytkové.
Vydejme se napříč dějinami a nechme si vyprávět příběh minulého století mužem, který jej zažil…
Oceněno 1. místem v kategorii Nejkrásnější kniha v rámci festivalu GO KAMERA 2018.
Vývoj peněz na svobodném trhu a jejich úplné ovládnutí státy, to je téma proslulé Rothbardovy knihy. Publikace byla sepsaná velmi působivě pro nejširší okruh čtenářů a její obsah je stále aktuální. Zneužívání této ohromné moci nad penězi a celou ekonomikou je jen dalším logickým krokem. Profesor Rothbard popisuje mechanismus uchvácení peněz a popis ničivých vládních intervencí a zhoubné politiky centrálních bank do rozpadu brettonwoodského systému. Vývoj od 70. let až ke vzniku eura zachycuje a vysvětluje v obsáhlém doslovu Guido Hülsmann. Celá kniha prokazuje, že za inflaci a hospodářské krize jsou odpovědny centrální banky – nástroj, kterým stát ovládá peníze.
Průvodce hospodářskými krizemi od tulipánů po koronu
Tato kniha je o krizích. Propad kvůli pandemii se liší od finanční krize, a ta zase jen zdánlivě připomíná horečku, během níž se prodávaly tulipány za cenu rodinných domů. Většina krizí ale má něco společného — jsou důsledkem vyfouknutí bublin, které předtím někdo nafoukl.
Tato kniha popisuje příběhy největších ekonomických krizí od tulipánové horečky v Nizozemí, přes Velkou hospodářskou krizi až po pandemii koronaviru. Na pozadí těchto příběhů vysvětluje, jak ekonomové chápou, proč ekonomické bubliny vznikají a co se děje, když prasknou.
Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti.
„Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc?“ Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization
Prezentuje-li dnes někdo své názory na společenské otázky formou jednoznačných principů, jasně definovaných pojmů a zřetelně identifikovaných argumentů, má téměř jistotu, že bude obviněn z „fundamentalismu“, či „extrémismu“. Dost přece už bylo ideologií a abstraktních principů, a prý je lepší „pragmaticky“ se věnovat věcným, konkrétním problémům. Od kritiků se člověk nedozví, zda se někde dopustil logického rozporu. Dnes se totiž nepěstuje zásadní rozlišení na racionální a iracionální, dobré a zlé, pravdivé a falešné. Vyhraněné morální soudy a ostře definované pojmy nazývá moderní úpadkové myšlení příliš zjednodušeným „černobílým viděním“.
Svět samozřejmě není černobílý, ani to nikdo netvrdí. Avšak to, co je a musí být „černobílé“, je naše poznání. A to v tom smyslu, zda je či není pravdivé. Jenže na to vám naše intelektuálně zbankrotovaná kultura odpoví, že „nikdo přece není majitelem pravdy“. „Nic neplatí absolutně“. „To je vaše definice, já mám jinou“, odpoví vám oponent, „vždyť máme demokracii“, „z mého pohledu je to jinak“.
Přijímáme-li nekriticky tyto populární slogany, klišé a subjektivně vykládané pojmy, neuvědomujeme si, že jsme se přestali bavit o realitě. Ze světa přírodních zákonů, které se vztahují i na metodu lidského poznání, jsme pojmovým chaosem unikli mimo reálný svět, do říše absurdity. Jako když máte mapu, která vás má díky jasně definovanému systému zobrazení vést v realitě k cíli, ale místo toho se tvůrce mapy svévolně rozhodl, že řeky už nebudou značeny jen modře, ale někdy červeně, silnice budou většinou také červené, ale může se stát že i černé, stejně jako železnice, zatímco hory a města budou všechny značeny vždy stejnou barvou: jedním odstínem šedé. Hodně štěstí na cestě k cíli!
Říkáte, že jste pro svobodu? A proč ? Protože je dobrem? Jak víte, co je dobro? A proč má být dobro pro vás dobrem pro mě? A co odpovíte oponentovi, který bude chtít raději „solidaritu“, kterou chápe jako vysoké zdanění bohatých na financování státem organizovaného školství a zdravotnictví?
O tom všem je tato kniha. Život člověka závisí na tom, jak tvoří a používá pojmy.
NOVÁ KNIHA O FUNGOVÁNÍ PENĚZ, KTERÁ BY NEMĚLA CHYBĚT VE VAŠÍ KNIHOVNĚ.
Juraj Karpiš sepsal mnohovrstevnatou učebnici měnové teorie a hospodářské politiky s odbočkami do metodologie ekonomické vědy, politické filosofie, teorie úroku, dějin ekonomického myšlení a historie měnových doktrín. Knihu plnou poznání, knihu poučnou a zároveň poutavou.
V Karpišově thrilleru vystupují nejvýznamnější světoví politici, ředitelé obřích bank a investičních fondů, kteří spravují miliardy dolarů a vyplácející si miliony na odměnách za svou – mnohdy katastrofálně špatnou práci a spolu s regulátory prokazujícími opakovaně svou nekompetentnost a dále slavní profesoři, kteří kvůli penězům zapomínají na svou akademickou čest a zaprodávají svou reputaci. Systém špatných peněz s nuceným oběhem tak vede k maniodepresivním ekonomickým cyklům a finančním krizím. Po té poslední se lidé opět stali rukojmími. Museli jsme zaplatit účty za banky, které jsou údajně příliš velké na to, aby padly.
Kniha je psaná pro veřejnost s cílem vysvětlovat krizové ekonomické jevy na základě toho, jak náš centrální bankovní systém skutečně funguje.Součástí tohoto průvodce krizí je popis dosahu krize na životy běžných lidí a příklady, jak je možné se s nimi vyrovnat.
Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek? Proč se jako Češi podceňujeme, a tím pádem hrajeme pod své možnosti? Proč je pro nás snazší bojovat, až když je výsledek téměř jistý? Proč chceme hodně svobody pro sebe, ale ne pro sousedy, a u vymáhání pravidel je tomu naopak? Proč jsou Češi podobnější Rakušanům než Slovákům? Proč se často chováme jako poddaní a černí pasažéři své země, a ne jako její páni?
A proč přesto máme neuvěřitelný dar přežít a nekonečně mnoho talentů a nadějí být mezi nejlepšími na světě? A proč je před námi skvělá budoucnost, pokud si ji sami nepokazíme?
Kniha uznávaného českého ekonoma a bývalého viceguvernéra ČNB nás v dobrém i špatném konfrontuje s našimi typickými vlastnostmi, mýty a předsudky, které o sobě jako Češi máme, a navrhuje, jak se z těchto stereotypů vymanit a zařadit se opět mezi nejlepší na světě. Jen si začít věřit, trochu se „odzátkovat“ a odbrzdit. Prostě rozletět se výše. Protože nebe není nízko. Je vysoko. A nemá žádný strop.
KŘEST KNIHY
