Misesův Liberalismus je klasickým dílem, ve kterém autor obhajuje myšlenky svobody a míru, myšlenky liberalismu. Přestože kniha byla napsána již v roce 1927, argumenty ve prospěch svobody v ní obsažené neztratily nic ze své platnosti. Spíše naopak. V knize se dozvíte mimo jiné, proč je mír tak důležitý pro rozvoj ekonomiky, proč je socialismus dlouhodobě neudržitelný, proč jakákoli malá regulace povede postupně k větší a větší byrokracii a proč je nebezpečná nadvláda většiny nad menšinou.
Totalitní režimy generují lidské krysy, ale pomáhají také vyrůst hrdinům.
Kniha Nezapomeňte vycházející z této unikátní sbírky Post Bellum a nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh rytíře českého disentu Luboše Dobrovského, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale i dalších, méně známých hrdinů. Rodina Jaroslavy Hákové se nebála ani po heydrichiádě ukrývat parašutisty vyslané z Anglie, paní Háková se osobně setkala i s pověstným zrádcem Karlem Čurdou a její svědectví dokumentuje fakta o výsadcích československých parašutistů z Anglie v době Protektorátu. Doslova fascinující je životní příběh Vojtěcha Klečky, agenta-chodce, politického vězně antikomunisty, jehož bratr byl odhaleným komunistickým agentem. Životní pouť nenápadné hrdinky Hedviky Salomon Smržové v sobě snoubí zkušenost příslušníků a potomků národností menšiny a též vypovídá o krutosti potlačování církví a církevních společenství v neúprosných padesátých letech. Milan Paumer „ten třetí od Mašínů“ svou autentickou výpovědí dokresluje snad nejznámější příběh studené války za železnou oponou. Poznejte dějiny skrze příběhy!
Deset let po celosvětově úspěšném bestselleru „Jak z dobré firmy udělat skvělou“ přichází Jim Collins s dalším průkopnickým dílem, ve které si klade otázku, proč některé firmy v nejistých časech nebo dokonce v chaosu prosperují, zatímco jiné strádají? Na základě devítiletého výzkumu podpořeného důkladnou analýzou a naplněného poutavými příběhy Collins a jeho kolega Morten Hansen představují principy budování skvělé firmy v nepředvídatelném, bouřlivém a rychle se měnícím prostředí.
Tato kniha je klasický Collins: polemizující, empirický a povznášející. Spolu s Hansenem přesvědčivě ukazují, že i v nejistém a chaotickém světě je dosažení úspěchu otázkou volby, nikoliv náhody.
Proč je městský stát lepší než stát národní? Proč mít připravenu výpověď ještě předtím, než nastoupíte na nové místo? A proč znamenalo ztroskotání Titanicu spíše záchranu než ztrátu lidských životů? Nejnovější kniha amerického akademika a investičního poradce Nassima Nicholase Taleba klade, jak je u autora zvykem, řadu provokativních otázek, především ale opět dochází k závěrům, které mohou bez nadsázky změnit náš život. Základní myšlenky svých předešlých knih Černá labuť a Zrádná nahodilost – tedy především to, jak podstatnou roli hrají v našem životě nepředvídatelné události, nahodilost a štěstí – rozvíjí autor poukazem na potenciálně pozitivní roli neurčitosti, chaosu a volatility, jevů, kterých se instinktivně spíše obáváme. Paradoxně právě z nich můžeme podle autora těžit a dosáhnout tak nejen odolnosti, ale i “antifragility” – tak jako pevnost našich kostí vzrůstá tehdy, jsou-li namáhány. Dokážeme-li to, budeme schopni úspěšně čelit i dnešnímu nejistému a překotně se měnícímu světu.
OBLÍBENÝ PODCAST V JEDINEČNÉ KNIŽNÍ PODOBĚ! POTŘETÍ!
Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či “přepsaným” osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.
OBLÍBENÝ PODCAST V JEDINEČNÉ KNIŽNÍ PODOBĚ! VŠECHNY TŘI DÍLY VE VÁNOČNÍM BALÍČKU!
PŘEPIŠTE DĚJINY
Oblíbený podcast nyní v jedinečné knižní podobě! Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací. Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“ Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
PŘEPIŠTE DĚJINY PODRUHÉ
Autoři podcastu Přepište dějiny přicházejí po úspěšné první knize s pokračováním. Dějiny jsou přepisovány odjakživa a stále. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty.Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.
PŘEPIŠTE DĚJINY POTŘETÍ
Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či “přepsaným” osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.
Kniha Velká čínská kapitalistická revoluce popisuje mimořádnou a v mnoha ohledech nečekanou cestu, kterou Čína za posledních třicet let ušla v přeměně z uzavřené socialistické zemědělské ekonomiky k neuvěřitelně silné celosvětové velmoci.
Autoři obnovují diskuzi o vzestupu čínské ekonomiky a přesvědčivě argumentují, že reformy provedené čínskými vůdci nepředstavují pokus o vytvoření kapitalistické ekonomiky, ale ta v Číně vznikla jako samostatné “okrajové revoluce”, které do Číny přivedly zpět trh a podnikání.
Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek? Proč se jako Češi podceňujeme, a tím pádem hrajeme pod své možnosti? Proč je pro nás snazší bojovat, až když je výsledek téměř jistý? Proč chceme hodně svobody pro sebe, ale ne pro sousedy, a u vymáhání pravidel je tomu naopak? Proč jsou Češi podobnější Rakušanům než Slovákům? Proč se často chováme jako poddaní a černí pasažéři své země, a ne jako její páni?
A proč přesto máme neuvěřitelný dar přežít a nekonečně mnoho talentů a nadějí být mezi nejlepšími na světě? A proč je před námi skvělá budoucnost, pokud si ji sami nepokazíme?
Kniha uznávaného českého ekonoma a bývalého viceguvernéra ČNB nás v dobrém i špatném konfrontuje s našimi typickými vlastnostmi, mýty a předsudky, které o sobě jako Češi máme, a navrhuje, jak se z těchto stereotypů vymanit a zařadit se opět mezi nejlepší na světě. Jen si začít věřit, trochu se „odzátkovat“ a odbrzdit. Prostě rozletět se výše. Protože nebe není nízko. Je vysoko. A nemá žádný strop.
Opravdu se náš svět se hroutí? Každodenní zpravodajství hlásí úpadek: zkorumpovaná politika, rasismus, chudoba, války, nerovnost, hlad. Johan Norberg nabízí poučnou a povzbudivou analýzu, jak daleko jsme dospěli při řešení největších problémů, kterým lidstvo čelí. Není potřeba vracet se zpět k dobám, kdy bylo údajně vše lepší. Tváří v tvář strachu jsou fakta jednoznačná. Žijeme v nejlepší době dějin.
