Misesův Liberalismus je klasickým dílem, ve kterém autor obhajuje myšlenky svobody a míru, myšlenky liberalismu. Přestože kniha byla napsána již v roce 1927, argumenty ve prospěch svobody v ní obsažené neztratily nic ze své platnosti. Spíše naopak. V knize se dozvíte mimo jiné, proč je mír tak důležitý pro rozvoj ekonomiky, proč je socialismus dlouhodobě neudržitelný, proč jakákoli malá regulace povede postupně k větší a větší byrokracii a proč je nebezpečná nadvláda většiny nad menšinou.
Deset let po celosvětově úspěšném bestselleru „Jak z dobré firmy udělat skvělou“ přichází Jim Collins s dalším průkopnickým dílem, ve které si klade otázku, proč některé firmy v nejistých časech nebo dokonce v chaosu prosperují, zatímco jiné strádají? Na základě devítiletého výzkumu podpořeného důkladnou analýzou a naplněného poutavými příběhy Collins a jeho kolega Morten Hansen představují principy budování skvělé firmy v nepředvídatelném, bouřlivém a rychle se měnícím prostředí.
Tato kniha je klasický Collins: polemizující, empirický a povznášející. Spolu s Hansenem přesvědčivě ukazují, že i v nejistém a chaotickém světě je dosažení úspěchu otázkou volby, nikoliv náhody.
Vývoj peněz na svobodném trhu a jejich úplné ovládnutí státy, to je téma proslulé Rothbardovy knihy. Publikace byla sepsaná velmi působivě pro nejširší okruh čtenářů a její obsah je stále aktuální. Zneužívání této ohromné moci nad penězi a celou ekonomikou je jen dalším logickým krokem. Profesor Rothbard popisuje mechanismus uchvácení peněz a popis ničivých vládních intervencí a zhoubné politiky centrálních bank do rozpadu brettonwoodského systému. Vývoj od 70. let až ke vzniku eura zachycuje a vysvětluje v obsáhlém doslovu Guido Hülsmann. Celá kniha prokazuje, že za inflaci a hospodářské krize jsou odpovědny centrální banky – nástroj, kterým stát ovládá peníze.
Bestseller laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana a jeho ženy Rose ukazuje, jak nadměrná byrokracie, mrhání veřejnými prostředky, vysoká míra inflace, složité zákony a všudypřítomná regulace dusí ekonomický růst a omezují svobodu jednotlivce. Témata jako důchodová reforma, nadměrné zdanění, plýtvání ve zdravotnictví a nízká efektivita školství jsou i českým evergreenem a autoři se jimi zabývají čtivě a srozumitelně.
Opravdu se náš svět se hroutí? Každodenní zpravodajství hlásí úpadek: zkorumpovaná politika, rasismus, chudoba, války, nerovnost, hlad. Johan Norberg nabízí poučnou a povzbudivou analýzu, jak daleko jsme dospěli při řešení největších problémů, kterým lidstvo čelí. Není potřeba vracet se zpět k dobám, kdy bylo údajně vše lepší. Tváří v tvář strachu jsou fakta jednoznačná. Žijeme v nejlepší době dějin.
Kniha, která svědectvími a osobními příběhy obyčejných lidí očima žurnalisty zachycuje, jak lidé prožívali období Velké hospodářské krize ve 30. letech. Věděli jste, že Velká krize podnítila vznik a rozvoj antikoncepce, reklamy nebo marketingu? Toto strhující čtivé vyprávění přináší stovky pozoruhodných lidských příběhů, ale i širších úvah. Dočtete se, jak krize nastupovala nenápadně a po tzv. krachu na newyorské burze ještě zdaleka neudeřila. Dozvíte se, jaké měla důsledky pro lidské osudy. Jak se přelila do Evropy a jak zasáhla Československo. Co na ni tenkrát platilo a co ji naopak prohloubilo. Zjistíte, že jste o tehdejší krizi až dosud nevěděli nic, anebo velmi málo.
Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek? Proč se jako Češi podceňujeme, a tím pádem hrajeme pod své možnosti? Proč je pro nás snazší bojovat, až když je výsledek téměř jistý? Proč chceme hodně svobody pro sebe, ale ne pro sousedy, a u vymáhání pravidel je tomu naopak? Proč jsou Češi podobnější Rakušanům než Slovákům? Proč se často chováme jako poddaní a černí pasažéři své země, a ne jako její páni? A proč přesto máme neuvěřitelný dar přežít a nekonečně mnoho talentů a nadějí být mezi nejlepšími na světě? A proč je před námi skvělá budoucnost, pokud si ji sami nepokazíme?
Kniha uznávaného českého ekonoma a bývalého viceguvernéra ČNB nás v dobrém i špatném konfrontuje s našimi typickými vlastnostmi, mýty a předsudky, které o sobě jako Češi máme, a navrhuje, jak se z těchto stereotypů vymanit a zařadit se opět mezi nejlepší na světě. Jen si začít věřit, trochu se „odzátkovat“ a odbrzdit. Prostě rozletět se výše. Protože nebe není nízko. Je vysoko. A nemá žádný strop.
Talebova zatím nejprovokativnější a zároveň nejpraktičtěji zaměřená kniha navazuje svým záběrem na bestsellery Černá labuť a Antifragilita. Autor znovu definuje, co znamená rozumět světu, být úspěšný ve své profesi, být prospěšný férové a spravedlivé společnosti nebo odhalit nesmysl. Citacemi od Chamurappiho přes Seneku až k Donaldu Trumpovi dokládá, že základním atributem hrdinů, světců a úspěšných lidí je ochota riskovat. Bez skrupulí problematizuje hodnotu zažitých ikon úspěchu: vojevůdců, bohatých investorů či hlasatelů náboženské víry. “Jestliže se těšíte výsadám, musíte zároveň podstupovat určité riziko a nenechávat cenu za vlastní chyby platit ostatní,” říká Taleb.
Kniha Nasadit vlastní kůži se věnuje čtyřem tématům:
nejistotě a spolehlivosti poznání neboli detekci hovadin,
symetrii lidského konání, tedy férovosti, spravedlnosti,
odpovědnosti a vzájemnosti,
sdělování informací v obchodním styku
a racionalitě v komplexních systémech a ve skutečném světě.
Tato kniha se celá točí kolem skutečnosti, že v reálném světě se od sebe jen obtížně odděluje mravnost na jedné straně od kompetentnosti na straně druhé.
Skryté asymetrie v každodenním životě
Autor si pokládá otázky jako: Čím to, že dnes máme víc otroků než v dobách starověkého Říma? Proč si vybrat chirurga, který nevypadá jako chirurg? Proč nás historikové matou, když píší o válkách, nikoli o dobách míru? Jak to, že se nám kandidáti na politické funkce s jasně pokřiveným charakterem jeví skutečnější než byrokraté s bezvadným životopisem? Proč uctíváme Hannibala? Čím to, že firma zkrachuje, jakmile do ní nastoupí profesionální manažer s cílem jí prospívat? Jak by měla být řízena diplomacie? O jakou hloubkovou logiku se opírá přijímání rizika?
Od začátku koronavirové krize vzniká rekordní množství peněz. Dolarů i korun. Lidé tak čím dál více zkoumají možné alternativy. Může se takovou alternativou stát Bitcoin? Zatímco v čase prvního vydání této knihy byl Bitcoin vnímán jen jako zábava pro fanoušky, v čase druhého vydání už o něm minimálně slyšel téměř každý. Třetí vydání knihy vstupuje společně s Bitcoinem do doby, kdy se ukáže, jestli má potenciál stát se penězi budoucnosti. Krizi přežil, ale co dál?
Lze Bitcoin považovat za spolehlivé digitální peníze? Jak se Bitcoiny vytvářejí? Kolik jich je a bude? Kde se dají koupit a jak se s nimi pracuje? Nejde o pyramidovou hru? O bublinu? Stanou se jednou penězi budoucnosti? A pokud ano, jak si takovou kryptoměnu může někdo koupit a bezpečně uchovat?
Tato kniha je plná odpovědí. Na tyto i na mnohé další otázky. Naučte se přijímat a odesílat bitcoiny, ponořte se do jejich krátké, ale bohaté historie a prozkoumejte budoucí ekonomické dopady.
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman prohlásil v roce 1999: „Myslím si, že v omezování role státu bude hrát jednu z hlavních rolí internet. Jedna z věcí, které nám schází, ale brzy se objeví, jsou spolehlivé digitální peníze.” Deset let nato byl spuštěn Bitcoin.
