I husákovská normalizace má své hrdiny a zbabělce!
Jak snadno se člověk mohl stát spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti? Jakými prostředky vydíral bývalý estébák věřící a církevní představitele? Jak se žilo v 70. a 80. letech homosexuálům? Co způsobila tzv. anticharta české společnosti? A jak se bývalí členové KSČ dívají na svou minulost? Kniha podle dokumentárního cyklu České televize, jenž vznikl ve spolupráci se obecně prospěšnou společností Post Bellum, pojednává nejen dramatické, ale i docela běžné osudy čs. občanů v době husákovské normalizace.
Mezi nejoblíbenější knížky patří toho času všemožné „vzpomínkomaty“ a retro návraty do minulých desetiletí, zejména do šedesátých let, a právě do období normalizace, v němž mnoho z nás prožilo dětství či mládí, případně i část aktivního věku. Pod oparem nostalgie se tak jeví tato doba téměř idylicky. Je to přirozené, každý má nárok na příjemné životní vzpomínky, které jsou s dobou přirozeně spojeny. Ovšem fakt, že normalizační režim – velmi úspěšně – usiloval především o to, aby každý pocítil trochu sociálních jistot, ale zároveň aby ani na chvíli nezakusil pocit svobodného občanství, j e nepopiratelný. Sebevědomá společnost představovala pro normalizátory největší nebezpečí a podstatou „normalizování“ bylo právě občana uzavřeného do svého ryze soukromého života, ochotného veřejně lhát, ignorovat nešvary a nespravedlnosti a zcela rezignujícího na věci veřejné.
NORMALIZOVANÉ ŽIVOTY nebyly idylické. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, ale ani oněch aktivních normalizátorů a jejich pomahačů či pasivních přihlížejících. To je zcela nepopiratelné a právě o tom bychom měli v souvislosti s návraty do moderní minulosti měli číst.
Sdílejte na:
Více informací
Titul: Normalizované životy
Podtitul: Podle cyklu televizních dokumentů
Autor: Adam Drda, Mikuláš Kroupa
Rozsah knihy: 224 stran
Vazba: vázaná
Knihu vydalo nakladatelství: Česká televize a Albatros media
Totalitní režimy generují lidské krysy, ale pomáhají také vyrůst hrdinům.
Kniha Nezapomeňte vycházející z této unikátní sbírky Post Bellum a nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh rytíře českého disentu Luboše Dobrovského, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale i dalších, méně známých hrdinů. Rodina Jaroslavy Hákové se nebála ani po heydrichiádě ukrývat parašutisty vyslané z Anglie, paní Háková se osobně setkala i s pověstným zrádcem Karlem Čurdou a její svědectví dokumentuje fakta o výsadcích československých parašutistů z Anglie v době Protektorátu. Doslova fascinující je životní příběh Vojtěcha Klečky, agenta-chodce, politického vězně antikomunisty, jehož bratr byl odhaleným komunistickým agentem. Životní pouť nenápadné hrdinky Hedviky Salomon Smržové v sobě snoubí zkušenost příslušníků a potomků národností menšiny a též vypovídá o krutosti potlačování církví a církevních společenství v neúprosných padesátých letech. Milan Paumer „ten třetí od Mašínů“ svou autentickou výpovědí dokresluje snad nejznámější příběh studené války za železnou oponou. Poznejte dějiny skrze příběhy!
Kniha vycházející z unikátní sbírky Paměť národa přibližuje skrze svědectví pamětníků a jejich konfrontaci s historickými prameny moderní dějiny a podstatu nedemokratických režimů 20. století, nacismu a komunismu. Každá kapitola se váže k jednomu měsíci v roce a je uvozena kalendáriem nejdůležitějších výročí. Publikace může pomoci k pochopení významných epoch a přelomových událostí a je vhodná i pro edukativní účely. Pravdivé příběhy pamětníků jsou přitom čtivé a často poutavější než smyšlená dobrodružství!
Charta 77 unikla dírou v železné oponě
Čas poplyne, ale jeho čin čisté lásky bude navždy povzbuzením
Skončil Palachův týden, předehra sametové revoluce
Ten den bylo krásně. Dagmar Procházková zažila nálet na Prahu
Začala násilná kolektivizace
Studenti protestovali proti nástupu komunistické diktatury. Marně
Sami jste ho zabili! Rodina Jana Masaryka odmítala oficiální verzi o sebevraždě
Německá okupace a vyhlášení protektorátu Čechy a Morava
Vy nám tanky, my vám branky! Hokejová pomsta za invazi odstartovala normalizaci
Tu noc byl ďábel odvázán ze řetězu
Zrada dvou českých konfidentů stála život 24 obyvatel osady Ploština
Německá kapitulace přišla v nejvyšší čas
Po válce zmizely z Československa stovky Rusů. Odvlekla je sovětská kontrarozvědka
Byl jsem tomu blízko, když to Heydrich koupil
Držela nás naděje, že se setkáme se svými rodinami
Protižidovská opatření v Protektorátu
Dočasný pobyt sovětských vojsk trval 23 let. Jako poslední odletěl generál Vorobjov
Tento boj jsem prohrála
Čeští letci patřili v bitvě o Británii do „hrstky“, která poprvé porazila Hitlerovo Německo
Spadla železná opona
Pane, nezabíjejte mi tatínka, prosil chlapec v Českém Malíně
Tajné setkání československých a polských disidentů na Borůvkové hoře
Sověti si mysleli, že nás zachraňují. Velitelé jim řekli: „Jste ušlechtilí rytíři“
Sověti si mysleli, že nás zachraňují. Velitelé jim řekli: „Jste ušlechtilí rytíři“
Proces s undergroundem skončil fiaskem. „Vlasatců“ se zastali intelektuálové
Cesta východních Němců za svobodou vedla přes Prahu
Tichý protest Věry Čáslavské na olympiádě v Mexiku
Poprava 262 Čechů a Češek jako odveta za atentát na Heydricha
Sedmnáctý listopad byla ta zápalná bomba sametové revoluce
Totalitní režimy generují lidské krysy, ale pomáhají také vyrůst hrdinům.
Kniha Nezapomeňte vycházející z této unikátní sbírky Post Bellum a nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh rytíře českého disentu Luboše Dobrovského, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale i dalších, méně známých hrdinů. Rodina Jaroslavy Hákové se nebála ani po heydrichiádě ukrývat parašutisty vyslané z Anglie, paní Háková se osobně setkala i s pověstným zrádcem Karlem Čurdou a její svědectví dokumentuje fakta o výsadcích československých parašutistů z Anglie v době Protektorátu. Doslova fascinující je životní příběh Vojtěcha Klečky, agenta-chodce, politického vězně antikomunisty, jehož bratr byl odhaleným komunistickým agentem. Životní pouť nenápadné hrdinky Hedviky Salomon Smržové v sobě snoubí zkušenost příslušníků a potomků národností menšiny a též vypovídá o krutosti potlačování církví a církevních společenství v neúprosných padesátých letech. Milan Paumer „ten třetí od Mašínů“ svou autentickou výpovědí dokresluje snad nejznámější příběh studené války za železnou oponou. Poznejte dějiny skrze příběhy!
Knižní sbírka fascinujících případů obětí totalitní zvůle v Československu přináší pestrou mozaiku mapující všechno, co obyvatelé této země ve 20. století prožili: války, nacistickou a sovětskou okupaci, komunistické lágry, monstrprocesy, ale také vzepjetí proti totalitě. Pohnuté osudy, v kterých se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, jsou mnohdy napínavější než smyšlené thrillery. Zvláště jímavé jsou příběhy těch, kdo byli pronásledování jak mocí nacistickou, tak komunistickou.
Monografie o Michaelu Thonetovi a jeho světoznámém podniku z pera předního českého odborníka Jiřího Uhlíře je jedinečnou evropskou publikací na dané téma. Je to příběh ze zlatého věku průmyslové revoluce, příběh vynálezu, který stál u zrodu celého průmyslového oboru – výroby nábytku z ohýbaného dřeva.
V obrazově bohaté publikaci se seznámíte s širokou paletou výrobků známých i naprosto raritních. Můžete sledovat autorovo takřka detektivní pátrání po osobní a rodinné historii průkopníka této unikátní technologie a zakladatele továren v Koryčanech, Bystřici pod Hostýnem a dalších, bádání v kartotékách, muzeích i sbírkách několika zemí.
Příběhy vojáků, veksláků, sportovců, ekologů i učitelů a studentů, na které se zapomnělo či zapomenout mělo.
Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů. Režim usiloval především o to, aby každý pocítil sociální jistoty, ale zároveň aby ani na chvíli nezakusil pocit svobodného občanství. Druhá kniha, která vznikla podle cyklu ČT Příběhy 20. století, opět popisuje mnohdy dramatický život v době husákovské normalizace.
Mezi nejoblíbenější knížky patří toho času všemožné „vzpomínkomaty“ a retro návraty do minulých desetiletí, zejména do šedesátých let, a právě do období normalizace, v němž mnoho z nás prožilo dětství či mládí, případně i část aktivního věku. Pod oparem nostalgie se tak jeví tato doba téměř idylicky. Je to přirozené, každý má nárok na příjemné životní vzpomínky, které jsou s dobou přirozeně spojeny. Ovšem fakt, že normalizační režim – velmi úspěšně – usiloval především o to, aby každý pocítil trochu sociálních jistot, ale zároveň aby ani na chvíli nezakusil pocit svobodného občanství, je nepopiratelný. Sebevědomá společnost představovala pro normalizátory největší nebezpečí a podstatou „normalizování“ bylo právě občana uzavřeného do svého ryze soukromého života, ochotného veřejně lhát, ignorovat nešvary a nespravedlnosti a zcela rezignujícího na věci veřejné.
NORMALIZOVANÉ ŽIVOTY nebyly idylické. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, ale ani oněch aktivních normalizátorů a jejich pomahačů či pasivních přihlížejících. To je zcela nepopiratelné a právě o tom bychom měli v souvislosti s návraty do moderní minulosti měli číst.
Bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět.
Tato kniha není životopisem Miroslava Zikmunda. Je to pozvánka do světa pověstného archivu. Je to posezení u stolu s Miroslavem Zikmundem. Nalejete si hlteček slivovice do kameniny anebo sklenku těžšího, plnějšího červeného vína, takhle to děláváme my. Můžeme vás ujistit, že za každým příběhem se kromě jiného skrývá i konkrétní debata, kterou jsme vedli a která uváděla témata v souvislosti. Je to vstupenka do lunaparku jménem život (anebo dějiny), kde si sednete tu na horskou dráhu, tu do domu hrůzy, jindy vás odnese tobogán jménem náhoda. Půjdete s námi po stopách vzniku filmu Století Miroslava Zikmunda, po stopách života Miroslava Zikmunda a tím i po mezních situacích celé naší republiky. Jak Miroslav Zikmund říká: „Byl jsem zplozen ještě za Rakouska-Uherska a narodil se do prvních dnů republiky. Proto ji celý život považuji za svého o krapátek staršího bráchu.“
Kniha obsahuje dosud nepublikované informace, včetně úryvků z prvního, nikdy nevydaného cestopisu, dobové fotografie a ilustrace Elišky Chytkové.
Vydejme se napříč dějinami a nechme si vyprávět příběh minulého století mužem, který jej zažil…
Oceněno 1. místem v kategorii Nejkrásnější kniha v rámci festivalu GO KAMERA 2018.
Kniha Mýtus STÁTU podnikatele je ideální knihou pro tuto dobu. McCloskeyová a Mingardi dokáží být velmi kritičtí a svůj nesouhlas s argumenty svých intelektuálních oponentů dát jasně najevo – koneckonců proč také ne. Vždyť ve své knize se nesnaží zachránit před etatismem nic menšího než osud svobodného světa.
Sepsala ji jedna z nejzajímavějších osobností dnešní politické ekonomie Deirdre McCloskeyová a vlivný italský politický filosof a komentátor veřejného dění Alberto Mingardi. Propojují své dva světy, aby v zábavně psaném textu mohli ukázat, jaké jsou hybné síly moderní tržní ekonomiky, a jak je tento pohled v příkrém kontrastu s vizí světa řízeného z centra.
STÁT „je zprostředkovatelem drancování a každé volby jsou svým způsobem předběžnou aukcí ukradených věcí“.
„Dát Státu peníze a moc, je jako dát teenagerovi lahev alkoholu a klíčky od auta.“
„Inovují pouze lidé – ne úřad, kancelář, továrna, korporace, trh, soukromý sektor, veřejný sektor. Je lepší řídit lidi „moudrým STÁTEM“, nebo komerčně testovaným zlepšením?“
„Jakou ekonomiku a společnost lidé skutečně chtějí? My liberálové ve stručnosti doporučujeme odpovědné chování dospělých lidí tvořících společnost.“
Jakou ekonomikou je Čína? Je tržní, plánovaná, kapitalistická, socialistická, rozvojová, rozvinutá, vyspělá, zaostalá, moderní, či tradiční?
Pokud se dnes náhodný pozorovatel projde po hlavních bulvárech Šanghaje, Kantonu či Pekingu, uvidí nablýskané značkové obchody, drahá zahraniční auta a obyvatele s nejnovějším modelem chytrého telefonu či tabletu v ruce. Bude jistě překvapen značným bohatstvím, vysokou životní úrovní a rychlým životním tempem. Na první pohled není vidět žádný rozdíl mezi čínskými, japonskými či korejskými velkoměsty a vlastně ani velkoměsty v USA či Evropě. Návštěva těchto metropolí tak může snadno vést k myšlence, že Čína je standardní moderní tržní ekonomikou dnešní doby. Je tomu ale skutečně tak?
Vymezení podstaty fungování čínské ekonomiky je jedním z hlavních cílů této knihy. Autor se zaměřuje na nesoulad mezi nesporně moderní ekonomikou Číny a nadále trvajícím státním vlastnictvím a klíčovým vlivem státu v ekonomice. Otázkou je, zda trvající státní vlastnictví je jen krátkodobou anomálií, jakýmsi přežitkem dob dávno minulých, který mizí z Číny stejně rychle jako absolutní chudoba, nebo se naopak jedná o klíčový prvek ekonomiky, na kterém celé hospodářství stojí a roste. Na tuto i další související otázky naleznete odpovědi s pomocí této knihy.
Dark Web je tajemné a mýty opředené místo na internetu, kde se za virtuální peníze dá koupit leccos ilegálního. Lidé si posílají poštou drogy a padělané dokumenty, nakupují ukradené kreditní karty a sledují pornografii za hranou zákona.
Dark Web však má i své světlé stránky. Ty využívají i novináři BBC, The Guardian nebo samotný Facebook pro sdílení informací, které mají zůstat utajeny. Nepředstavujte si ale nepřístupné části hlubin internetu — na Dark Web se můžete dostat na pár kliknutí myší. Bájí se, co vše se tam děje. Dá se snadno a anonymně koupit zbraň? Nebo rovnou objednat nájemný vrah? Anebo si dokonce zaplatit sledování vraždy v přímém přenosu?
Kniha je průvodcem po temné části internetu od jeho počátků po budoucnost. Ukazuje, jakým způsobem fungují pravidla mezi lidmi, kteří spolu chtějí obchodovat, ale nikdy neodhalí svou identitu. Proč se pod rouškou anonymity neokrádají a co se stane, když k tomu dojde. Proč se vládám daří tvůrce nelegálních tržišť chytat a jak se tomu tržiště brání. Co je na Dark Webu skutečností, a co naopak mýtem?
Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek? Proč se jako Češi podceňujeme, a tím pádem hrajeme pod své možnosti? Proč je pro nás snazší bojovat, až když je výsledek téměř jistý? Proč chceme hodně svobody pro sebe, ale ne pro sousedy, a u vymáhání pravidel je tomu naopak? Proč jsou Češi podobnější Rakušanům než Slovákům? Proč se často chováme jako poddaní a černí pasažéři své země, a ne jako její páni?
A proč přesto máme neuvěřitelný dar přežít a nekonečně mnoho talentů a nadějí být mezi nejlepšími na světě? A proč je před námi skvělá budoucnost, pokud si ji sami nepokazíme?
Kniha uznávaného českého ekonoma a bývalého viceguvernéra ČNB nás v dobrém i špatném konfrontuje s našimi typickými vlastnostmi, mýty a předsudky, které o sobě jako Češi máme, a navrhuje, jak se z těchto stereotypů vymanit a zařadit se opět mezi nejlepší na světě. Jen si začít věřit, trochu se „odzátkovat“ a odbrzdit. Prostě rozletět se výše. Protože nebe není nízko. Je vysoko. A nemá žádný strop.
Průvodce hospodářskými krizemi od tulipánů po koronu
Tato kniha je o krizích. Propad kvůli pandemii se liší od finanční krize, a ta zase jen zdánlivě připomíná horečku, během níž se prodávaly tulipány za cenu rodinných domů. Většina krizí ale má něco společného — jsou důsledkem vyfouknutí bublin, které předtím někdo nafoukl.
Tato kniha popisuje příběhy největších ekonomických krizí od tulipánové horečky v Nizozemí, přes Velkou hospodářskou krizi až po pandemii koronaviru. Na pozadí těchto příběhů vysvětluje, jak ekonomové chápou, proč ekonomické bubliny vznikají a co se děje, když prasknou.
