„Hlavní je uvědomit si, že dokumenty a svědectví promlouvají, jen když se jich umíme ptát…” Marc Bloch
Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti. Jaké jsou kořeny parlamentní demokracie a přijali jsme ji za svou? Jakou roli hraje v dějinách i dnešku autorita? Vyrovnali jsme se s totalitou nebo – a jakým způsobem – nás ovlivňuje dodnes? A co fenomény jako bohatství nebo chudoba? A proč je zaklínadlem mnoha politiků i dnes slovo “jistota”? Kniha otevírá mnoho důležitých otázek o historii, paměti i dnešním světě.
ROZMLUVY O SVOBODĚ, RESEKTU K ČLOVĚKU, EKONOMII A PENĚZÍCH
„Co máme v sobě – v hlavě, v rukou –nám vláda nesebere.“
Rozhovor dvou odborníků, kteří mají rádi svoji práci a nebojí se říci, co si myslí. Oba aktéři vám ukáží, že nejen jejich obory, ale i jejich poznatky mají mnoho společného. Dobrý ekonom nemůže správně rozhodovat bez znalosti historie, historik je bez znalosti toho, jak fungují ekonomické vztahy, poloslepý. Povídání o zásadách zdravého ekonomicko-společenského přístupu Rakouské školy. Nezbytně se proto musí otevřít i debata nad otázkou morálky a hodnot. Složitá témata historie a současnosti naší společnosti jsou v textu přiblížena s nebývale srozumitelnou formou, aniž by se klouzalo pouze po povrchu. Profesor Josef Šíma s Monikou Rybovou vám lidsky přiblíží, jaká je role jednotlivce a státu ve společnosti, prozradí detaily ze svého osobního života, a hlavně vám ukáží cestu, jak žít a nebýt zaskočen změnami ve společnosti a v ekonomice.
OBLÍBENÝ PODCAST V JEDINEČNÉ KNIŽNÍ PODOBĚ! PODRUHÉ!
Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války?
Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách.
V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty. Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.
Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek? Proč se jako Češi podceňujeme, a tím pádem hrajeme pod své možnosti? Proč je pro nás snazší bojovat, až když je výsledek téměř jistý? Proč chceme hodně svobody pro sebe, ale ne pro sousedy, a u vymáhání pravidel je tomu naopak? Proč jsou Češi podobnější Rakušanům než Slovákům? Proč se často chováme jako poddaní a černí pasažéři své země, a ne jako její páni?
A proč přesto máme neuvěřitelný dar přežít a nekonečně mnoho talentů a nadějí být mezi nejlepšími na světě? A proč je před námi skvělá budoucnost, pokud si ji sami nepokazíme?
Kniha uznávaného českého ekonoma a bývalého viceguvernéra ČNB nás v dobrém i špatném konfrontuje s našimi typickými vlastnostmi, mýty a předsudky, které o sobě jako Češi máme, a navrhuje, jak se z těchto stereotypů vymanit a zařadit se opět mezi nejlepší na světě. Jen si začít věřit, trochu se „odzátkovat“ a odbrzdit. Prostě rozletět se výše. Protože nebe není nízko. Je vysoko. A nemá žádný strop.
Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací.
Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“
Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
Rozhovory Jana Müllera s MUDr. Janem Hnízdilem aneb
S odvahou a humorem v časech dobrých i zlých
Nová kniha Rebel Hnízdil je autobiograficky laděná kniha rozhovorů, které s Janem Hnízdilem vedl novinář Jan Müller. Vznikala formou dialogu na chalupě doktora Hnízdila, kam známý lékař každý víkend prchá, aby mezi svými bylinkami a včelami načerpal síly na práci se svými pacienty a boj proti Babišově vládě. Hnízdilovy názory jsou mnohdy kontroverzní, ale čtenáři dávají námět k zamyšlení. MUDr. Hnízdil je vtipný a pronikavý glosátor dnešní zvláštní doby. Jako kritik zdravotnického matrixu a lidské hlouposti je nesmlouvavý, ale nebojí se sám jít s vlastní kůží na trh. V knize Jana Müllera vzpomíná na své členství v KSČ, které považuje za své selhání, ale díky němuž pochopil, co dokáže autorita, řád a síla davu. Nebo na své začátky v psychosomatické medicíně, kdy se naučil hledat příčiny nemocí v životě pacientů, a ti se najednou začali uzdravovat. Přiznává, že během covidového období zažil i on sám vážné zdravotní problémy způsobené stresem.
Kniha ale rozhodně není oslavná. Jan Müller s doktorem Hnízdilem často polemizuje – hlavně ohledně jeho názorů na roušky či očkování. Období covidové epidemie se kniha Rebel Hnízdil věnuje podrobně. Hnízdil mluví nikoliv o epidemii covidu, ale „epidemii strachu“, která ukázala, že největší nebezpečí pro společnost se skrývá v bezhlavém následování davu. Současný premiér nám podle Jana Hnízdila předvedl, jak se stát řídí jako firma zvířat: “Když se blíží nebezpečí, dobytek zavře do chlíva a nepustí ven, dokud hrozba nepomine. Nechal zavřít hranice, školy, obchody, živnosti, na ústa nám nasadil roušku. Pak na nás vyplázl jazyk a řekl: Čau lidi! Chtěli jste mě zavřít, tak jsem zavřel já vás!“
Jakou ekonomikou je Čína? Je tržní, plánovaná, kapitalistická, socialistická, rozvojová, rozvinutá, vyspělá, zaostalá, moderní, či tradiční?
Pokud se dnes náhodný pozorovatel projde po hlavních bulvárech Šanghaje, Kantonu či Pekingu, uvidí nablýskané značkové obchody, drahá zahraniční auta a obyvatele s nejnovějším modelem chytrého telefonu či tabletu v ruce. Bude jistě překvapen značným bohatstvím, vysokou životní úrovní a rychlým životním tempem. Na první pohled není vidět žádný rozdíl mezi čínskými, japonskými či korejskými velkoměsty a vlastně ani velkoměsty v USA či Evropě. Návštěva těchto metropolí tak může snadno vést k myšlence, že Čína je standardní moderní tržní ekonomikou dnešní doby. Je tomu ale skutečně tak?
Vymezení podstaty fungování čínské ekonomiky je jedním z hlavních cílů této knihy. Autor se zaměřuje na nesoulad mezi nesporně moderní ekonomikou Číny a nadále trvajícím státním vlastnictvím a klíčovým vlivem státu v ekonomice. Otázkou je, zda trvající státní vlastnictví je jen krátkodobou anomálií, jakýmsi přežitkem dob dávno minulých, který mizí z Číny stejně rychle jako absolutní chudoba, nebo se naopak jedná o klíčový prvek ekonomiky, na kterém celé hospodářství stojí a roste. Na tuto i další související otázky naleznete odpovědi s pomocí této knihy.
Vila Tugendhat – prostor ducha a umění je reprezentativní fotografická publikace, která slovem i obrazem představuje tuto památku UNESCO jako umělecký a architektonický skvost světového významu. Autor textu knihy prof. Jan Sedlák se zabývá smyslem a významem Vily Tugendhat, která se záhy po jejím dokončení stala pilířem moderní architektury a je jím doposud. Výtvarné fotografie ing. Libora Teplého pořízené záhy po znovuotevření Vily Tugendhat po její památkové obnově ukazují její krásu doslova v tom nejlepším světle. Kniha dává slovem i obrazem odpověď na otázku, v čem je Vila Tugendhat tak výjimečná, že se stala ikonou světové moderní architektury.
Barevné, většinou celostránkové fotografie doplňuje soubor menších černobílých archivních fotografií pořízených krátce po dokončení stavby.
Kniha Mýtus STÁTU podnikatele je ideální knihou pro tuto dobu. McCloskeyová a Mingardi dokáží být velmi kritičtí a svůj nesouhlas s argumenty svých intelektuálních oponentů dát jasně najevo – koneckonců proč také ne. Vždyť ve své knize se nesnaží zachránit před etatismem nic menšího než osud svobodného světa.
Sepsala ji jedna z nejzajímavějších osobností dnešní politické ekonomie Deirdre McCloskeyová a vlivný italský politický filosof a komentátor veřejného dění Alberto Mingardi. Propojují své dva světy, aby v zábavně psaném textu mohli ukázat, jaké jsou hybné síly moderní tržní ekonomiky, a jak je tento pohled v příkrém kontrastu s vizí světa řízeného z centra.
STÁT „je zprostředkovatelem drancování a každé volby jsou svým způsobem předběžnou aukcí ukradených věcí“.
„Dát Státu peníze a moc, je jako dát teenagerovi lahev alkoholu a klíčky od auta.“
„Inovují pouze lidé – ne úřad, kancelář, továrna, korporace, trh, soukromý sektor, veřejný sektor. Je lepší řídit lidi „moudrým STÁTEM“, nebo komerčně testovaným zlepšením?“
„Jakou ekonomiku a společnost lidé skutečně chtějí? My liberálové ve stručnosti doporučujeme odpovědné chování dospělých lidí tvořících společnost.“
Bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět.
Tato kniha není životopisem Miroslava Zikmunda. Je to pozvánka do světa pověstného archivu. Je to posezení u stolu s Miroslavem Zikmundem. Nalejete si hlteček slivovice do kameniny anebo sklenku těžšího, plnějšího červeného vína, takhle to děláváme my. Můžeme vás ujistit, že za každým příběhem se kromě jiného skrývá i konkrétní debata, kterou jsme vedli a která uváděla témata v souvislosti. Je to vstupenka do lunaparku jménem život (anebo dějiny), kde si sednete tu na horskou dráhu, tu do domu hrůzy, jindy vás odnese tobogán jménem náhoda. Půjdete s námi po stopách vzniku filmu Století Miroslava Zikmunda, po stopách života Miroslava Zikmunda a tím i po mezních situacích celé naší republiky. Jak Miroslav Zikmund říká: „Byl jsem zplozen ještě za Rakouska-Uherska a narodil se do prvních dnů republiky. Proto ji celý život považuji za svého o krapátek staršího bráchu.“
Kniha obsahuje dosud nepublikované informace, včetně úryvků z prvního, nikdy nevydaného cestopisu, dobové fotografie a ilustrace Elišky Chytkové.
Vydejme se napříč dějinami a nechme si vyprávět příběh minulého století mužem, který jej zažil…
Oceněno 1. místem v kategorii Nejkrásnější kniha v rámci festivalu GO KAMERA 2018.
Prezentuje-li dnes někdo své názory na společenské otázky formou jednoznačných principů, jasně definovaných pojmů a zřetelně identifikovaných argumentů, má téměř jistotu, že bude obviněn z „fundamentalismu“, či „extrémismu“. Dost přece už bylo ideologií a abstraktních principů, a prý je lepší „pragmaticky“ se věnovat věcným, konkrétním problémům. Od kritiků se člověk nedozví, zda se někde dopustil logického rozporu. Dnes se totiž nepěstuje zásadní rozlišení na racionální a iracionální, dobré a zlé, pravdivé a falešné. Vyhraněné morální soudy a ostře definované pojmy nazývá moderní úpadkové myšlení příliš zjednodušeným „černobílým viděním“.
Svět samozřejmě není černobílý, ani to nikdo netvrdí. Avšak to, co je a musí být „černobílé“, je naše poznání. A to v tom smyslu, zda je či není pravdivé. Jenže na to vám naše intelektuálně zbankrotovaná kultura odpoví, že „nikdo přece není majitelem pravdy“. „Nic neplatí absolutně“. „To je vaše definice, já mám jinou“, odpoví vám oponent, „vždyť máme demokracii“, „z mého pohledu je to jinak“.
Přijímáme-li nekriticky tyto populární slogany, klišé a subjektivně vykládané pojmy, neuvědomujeme si, že jsme se přestali bavit o realitě. Ze světa přírodních zákonů, které se vztahují i na metodu lidského poznání, jsme pojmovým chaosem unikli mimo reálný svět, do říše absurdity. Jako když máte mapu, která vás má díky jasně definovanému systému zobrazení vést v realitě k cíli, ale místo toho se tvůrce mapy svévolně rozhodl, že řeky už nebudou značeny jen modře, ale někdy červeně, silnice budou většinou také červené, ale může se stát že i černé, stejně jako železnice, zatímco hory a města budou všechny značeny vždy stejnou barvou: jedním odstínem šedé. Hodně štěstí na cestě k cíli!
Říkáte, že jste pro svobodu? A proč ? Protože je dobrem? Jak víte, co je dobro? A proč má být dobro pro vás dobrem pro mě? A co odpovíte oponentovi, který bude chtít raději „solidaritu“, kterou chápe jako vysoké zdanění bohatých na financování státem organizovaného školství a zdravotnictví?
O tom všem je tato kniha. Život člověka závisí na tom, jak tvoří a používá pojmy.
Kniha sestavuje mozaiku střípků o Muskově dětství v jihoafrické Pretorii, o prvních vydělaných milionech, o partě podivínů z PayPalu, aby nakonec převládly dva hlavní motivy: elektromobily a létání do vesmíru. Elon Musk zahájil své podnikání startupem Zip2, jehož prodejem získal dostatečné prostředky na budovaní internetové banky X.com, později změněné na PayPal. I tuto společnost se mu podařilo s obrovským ziskem prodat. Pak už mu nic nebránilo začít se věnovat srdeční záležitosti – vesmíru. Projekt SpaceX měl za cíl levněji než zavedené korporace dopravovat náklad na oběžnou dráhu. Musk při náročném vývoji raket Falcon takřka finančně vykrvácel, ale svůj sen nakonec uskutečnil a získal velký kontrakt od NASA. Kniha se věnuje také méně pozitivním okamžikům z Muskova osobního i pracovního života. Dva rozvody, odvrácení krachu jen několik hodin před oficiálním vyhlášením a poněkud kontroverzní vztah k zaměstnancům…
Kniha obsahuje barevnou vsádku s dosud nepublikovanými fotografiemi z Muskova života.
Kniha, která svědectvími a osobními příběhy obyčejných lidí očima žurnalisty zachycuje, jak lidé prožívali období Velké hospodářské krize ve 30. letech. Věděli jste, že Velká krize podnítila vznik a rozvoj antikoncepce, reklamy nebo marketingu? Toto strhující čtivé vyprávění přináší stovky pozoruhodných lidských příběhů, ale i širších úvah. Dočtete se, jak krize nastupovala nenápadně a po tzv. krachu na newyorské burze ještě zdaleka neudeřila. Dozvíte se, jaké měla důsledky pro lidské osudy. Jak se přelila do Evropy a jak zasáhla Československo. Co na ni tenkrát platilo a co ji naopak prohloubilo. Zjistíte, že jste o tehdejší krizi až dosud nevěděli nic, anebo velmi málo.
KŘEST KNIHY
