„Hlavní je uvědomit si, že dokumenty a svědectví promlouvají, jen když se jich umíme ptát…” Marc Bloch
Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti. Jaké jsou kořeny parlamentní demokracie a přijali jsme ji za svou? Jakou roli hraje v dějinách i dnešku autorita? Vyrovnali jsme se s totalitou nebo – a jakým způsobem – nás ovlivňuje dodnes? A co fenomény jako bohatství nebo chudoba? A proč je zaklínadlem mnoha politiků i dnes slovo “jistota”? Kniha otevírá mnoho důležitých otázek o historii, paměti i dnešním světě.
OBLÍBENÝ PODCAST V JEDINEČNÉ KNIŽNÍ PODOBĚ! PODRUHÉ!
Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války?
Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách.
V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty. Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.
ROZMLUVY O SVOBODĚ, RESEKTU K ČLOVĚKU, EKONOMII A PENĚZÍCH
„Co máme v sobě – v hlavě, v rukou –nám vláda nesebere.“
Rozhovor dvou odborníků, kteří mají rádi svoji práci a nebojí se říci, co si myslí. Oba aktéři vám ukáží, že nejen jejich obory, ale i jejich poznatky mají mnoho společného. Dobrý ekonom nemůže správně rozhodovat bez znalosti historie, historik je bez znalosti toho, jak fungují ekonomické vztahy, poloslepý. Povídání o zásadách zdravého ekonomicko-společenského přístupu Rakouské školy. Nezbytně se proto musí otevřít i debata nad otázkou morálky a hodnot. Složitá témata historie a současnosti naší společnosti jsou v textu přiblížena s nebývale srozumitelnou formou, aniž by se klouzalo pouze po povrchu. Profesor Josef Šíma s Monikou Rybovou vám lidsky přiblíží, jaká je role jednotlivce a státu ve společnosti, prozradí detaily ze svého osobního života, a hlavně vám ukáží cestu, jak žít a nebýt zaskočen změnami ve společnosti a v ekonomice.
Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací.
Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“
Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek? Proč se jako Češi podceňujeme, a tím pádem hrajeme pod své možnosti? Proč je pro nás snazší bojovat, až když je výsledek téměř jistý? Proč chceme hodně svobody pro sebe, ale ne pro sousedy, a u vymáhání pravidel je tomu naopak? Proč jsou Češi podobnější Rakušanům než Slovákům? Proč se často chováme jako poddaní a černí pasažéři své země, a ne jako její páni? A proč přesto máme neuvěřitelný dar přežít a nekonečně mnoho talentů a nadějí být mezi nejlepšími na světě? A proč je před námi skvělá budoucnost, pokud si ji sami nepokazíme?
Kniha uznávaného českého ekonoma a bývalého viceguvernéra ČNB nás v dobrém i špatném konfrontuje s našimi typickými vlastnostmi, mýty a předsudky, které o sobě jako Češi máme, a navrhuje, jak se z těchto stereotypů vymanit a zařadit se opět mezi nejlepší na světě. Jen si začít věřit, trochu se „odzátkovat“ a odbrzdit. Prostě rozletět se výše. Protože nebe není nízko. Je vysoko. A nemá žádný strop.
Monografie o Michaelu Thonetovi a jeho světoznámém podniku z pera předního českého odborníka Jiřího Uhlíře je jedinečnou evropskou publikací na dané téma. Je to příběh ze zlatého věku průmyslové revoluce, příběh vynálezu, který stál u zrodu celého průmyslového oboru – výroby nábytku z ohýbaného dřeva.
V obrazově bohaté publikaci se seznámíte s širokou paletou výrobků známých i naprosto raritních. Můžete sledovat autorovo takřka detektivní pátrání po osobní a rodinné historii průkopníka této unikátní technologie a zakladatele továren v Koryčanech, Bystřici pod Hostýnem a dalších, bádání v kartotékách, muzeích i sbírkách několika zemí.
Kniha Velká čínská kapitalistická revoluce popisuje mimořádnou a v mnoha ohledech nečekanou cestu, kterou Čína za posledních třicet let ušla v přeměně z uzavřené socialistické zemědělské ekonomiky k neuvěřitelně silné celosvětové velmoci.
Autoři obnovují diskuzi o vzestupu čínské ekonomiky a přesvědčivě argumentují, že reformy provedené čínskými vůdci nepředstavují pokus o vytvoření kapitalistické ekonomiky, ale ta v Číně vznikla jako samostatné “okrajové revoluce”, které do Číny přivedly zpět trh a podnikání.
Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech a ekonomice.
Druhé rozšířené vydání světového bestselleru o souvislostech při investování do zlata a stříbra aktualizované v roce 2015. Rozšířené vydání zohledňuje pokrizový vývoj po roce 2008, jak se vyvíjela světová ekonomice a zejména investice do drahých kovů. Mike Maloney, již v prvním vydání z jara roku 2008, na historických paralelách a ekonomických zákonech správně dovozuje budoucí vývoj v ekonomice, předpovídá rozbíhající se krizi a také proč drahé kovy sehrají významnou roli v každém investičním portfoliu. Rozplétá příběh od starověkých Atén a starého Říma až po dnešní dobu, jak fungují peníze, ekonomiky a státy a jak měnové eskapády, ekonomické i investiční cykly využít ve svůj prospěch. Je až zarážející, jak nadčasové a pravdivé informace v této knize naleznete, které nebylo třeba nijak měnit či upravovat, i když první vydání je staré již více než 12 let.
Kniha Mýtus STÁTU podnikatele je ideální knihou pro tuto dobu. McCloskeyová a Mingardi dokáží být velmi kritičtí a svůj nesouhlas s argumenty svých intelektuálních oponentů dát jasně najevo – koneckonců proč také ne. Vždyť ve své knize se nesnaží zachránit před etatismem nic menšího než osud svobodného světa.
Sepsala ji jedna z nejzajímavějších osobností dnešní politické ekonomie Deirdre McCloskeyová a vlivný italský politický filosof a komentátor veřejného dění Alberto Mingardi. Propojují své dva světy, aby v zábavně psaném textu mohli ukázat, jaké jsou hybné síly moderní tržní ekonomiky, a jak je tento pohled v příkrém kontrastu s vizí světa řízeného z centra.
STÁT „je zprostředkovatelem drancování a každé volby jsou svým způsobem předběžnou aukcí ukradených věcí“.
„Dát Státu peníze a moc, je jako dát teenagerovi lahev alkoholu a klíčky od auta.“
„Inovují pouze lidé – ne úřad, kancelář, továrna, korporace, trh, soukromý sektor, veřejný sektor. Je lepší řídit lidi „moudrým STÁTEM“, nebo komerčně testovaným zlepšením?“
„Jakou ekonomiku a společnost lidé skutečně chtějí? My liberálové ve stručnosti doporučujeme odpovědné chování dospělých lidí tvořících společnost.“
Kniha sestavuje mozaiku střípků o Muskově dětství v jihoafrické Pretorii, o prvních vydělaných milionech, o partě podivínů z PayPalu, aby nakonec převládly dva hlavní motivy: elektromobily a létání do vesmíru. Elon Musk zahájil své podnikání startupem Zip2, jehož prodejem získal dostatečné prostředky na budovaní internetové banky X.com, později změněné na PayPal. I tuto společnost se mu podařilo s obrovským ziskem prodat. Pak už mu nic nebránilo začít se věnovat srdeční záležitosti – vesmíru. Projekt SpaceX měl za cíl levněji než zavedené korporace dopravovat náklad na oběžnou dráhu. Musk při náročném vývoji raket Falcon takřka finančně vykrvácel, ale svůj sen nakonec uskutečnil a získal velký kontrakt od NASA. Kniha se věnuje také méně pozitivním okamžikům z Muskova osobního i pracovního života. Dva rozvody, odvrácení krachu jen několik hodin před oficiálním vyhlášením a poněkud kontroverzní vztah k zaměstnancům…
Kniha obsahuje barevnou vsádku s dosud nepublikovanými fotografiemi z Muskova života.
Rozhovory Jana Müllera s MUDr. Janem Hnízdilem aneb
S odvahou a humorem v časech dobrých i zlých
Nová kniha Rebel Hnízdil je autobiograficky laděná kniha rozhovorů, které s Janem Hnízdilem vedl novinář Jan Müller. Vznikala formou dialogu na chalupě doktora Hnízdila, kam známý lékař každý víkend prchá, aby mezi svými bylinkami a včelami načerpal síly na práci se svými pacienty a boj proti Babišově vládě. Hnízdilovy názory jsou mnohdy kontroverzní, ale čtenáři dávají námět k zamyšlení. MUDr. Hnízdil je vtipný a pronikavý glosátor dnešní zvláštní doby. Jako kritik zdravotnického matrixu a lidské hlouposti je nesmlouvavý, ale nebojí se sám jít s vlastní kůží na trh. V knize Jana Müllera vzpomíná na své členství v KSČ, které považuje za své selhání, ale díky němuž pochopil, co dokáže autorita, řád a síla davu. Nebo na své začátky v psychosomatické medicíně, kdy se naučil hledat příčiny nemocí v životě pacientů, a ti se najednou začali uzdravovat. Přiznává, že během covidového období zažil i on sám vážné zdravotní problémy způsobené stresem.
Kniha ale rozhodně není oslavná. Jan Müller s doktorem Hnízdilem často polemizuje – hlavně ohledně jeho názorů na roušky či očkování. Období covidové epidemie se kniha Rebel Hnízdil věnuje podrobně. Hnízdil mluví nikoliv o epidemii covidu, ale „epidemii strachu“, která ukázala, že největší nebezpečí pro společnost se skrývá v bezhlavém následování davu. Současný premiér nám podle Jana Hnízdila předvedl, jak se stát řídí jako firma zvířat: “Když se blíží nebezpečí, dobytek zavře do chlíva a nepustí ven, dokud hrozba nepomine. Nechal zavřít hranice, školy, obchody, živnosti, na ústa nám nasadil roušku. Pak na nás vyplázl jazyk a řekl: Čau lidi! Chtěli jste mě zavřít, tak jsem zavřel já vás!“
Když mají lidé odpovídat na jednoduché otázky o stavu světa – například zda ubývá extrémní chudoby, jaká je na Zemi průměrná délka života nebo jak násilný je náš svět – dostáváme systematicky špatné odpovědi. Tak špatné, že kdyby měli zcela náhodně odpovídat šimpanzi, dosáhnou lepších výsledků než učitelé, investiční bankéři i nositelé Nobelovy ceny. Lékař, statistik a zábavný popularizátor Hans Rosling nabízí radikálně nové vysvětlení tohoto jevu. Odhaluje deset instinktů – nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět. Jde například o instinkt propasti (sklon rozdělovat svět na zásadně odlišné tábory), negativity (více si všímáme jevů špatných než dobrých), ale také urgentnosti (pocit „teď, nebo nikdy“ nás vede k unáhleným rozhodnutím) či obviňování (hledáme viníky, nikoli příčiny). Soustředíme-li se na fakta, zjistíme, že svět jako celek je na tom mnohem lépe, než si myslíme. A že se navíc rychle zlepšuje. Neznamená to, že neexistují vážné problémy a rizika. Neznáme-li však své klamné instinkty, nedokážeme se na problémy dívat na základě faktů a soustředit se na to, co nás ohrožuje nejvíc. Inspirující Faktomluva, plná napínavých i dojemných příběhů, je zásadní knihou, která změní způsob vašeho hodnocení světa a vybaví vás schopností správně reagovat na budoucí výzvy.
Kniha, která svědectvími a osobními příběhy obyčejných lidí očima žurnalisty zachycuje, jak lidé prožívali období Velké hospodářské krize ve 30. letech. Věděli jste, že Velká krize podnítila vznik a rozvoj antikoncepce, reklamy nebo marketingu? Toto strhující čtivé vyprávění přináší stovky pozoruhodných lidských příběhů, ale i širších úvah. Dočtete se, jak krize nastupovala nenápadně a po tzv. krachu na newyorské burze ještě zdaleka neudeřila. Dozvíte se, jaké měla důsledky pro lidské osudy. Jak se přelila do Evropy a jak zasáhla Československo. Co na ni tenkrát platilo a co ji naopak prohloubilo. Zjistíte, že jste o tehdejší krizi až dosud nevěděli nic, anebo velmi málo.
