OBLÍBENÝ PODCAST V JEDINEČNÉ KNIŽNÍ PODOBĚ! PODRUHÉ!
Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války?
Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách.
V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty. Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.
Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací.
Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“
Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek? Proč se jako Češi podceňujeme, a tím pádem hrajeme pod své možnosti? Proč je pro nás snazší bojovat, až když je výsledek téměř jistý? Proč chceme hodně svobody pro sebe, ale ne pro sousedy, a u vymáhání pravidel je tomu naopak? Proč jsou Češi podobnější Rakušanům než Slovákům? Proč se často chováme jako poddaní a černí pasažéři své země, a ne jako její páni?
A proč přesto máme neuvěřitelný dar přežít a nekonečně mnoho talentů a nadějí být mezi nejlepšími na světě? A proč je před námi skvělá budoucnost, pokud si ji sami nepokazíme?
Kniha uznávaného českého ekonoma a bývalého viceguvernéra ČNB nás v dobrém i špatném konfrontuje s našimi typickými vlastnostmi, mýty a předsudky, které o sobě jako Češi máme, a navrhuje, jak se z těchto stereotypů vymanit a zařadit se opět mezi nejlepší na světě. Jen si začít věřit, trochu se „odzátkovat“ a odbrzdit. Prostě rozletět se výše. Protože nebe není nízko. Je vysoko. A nemá žádný strop.
Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti.
„Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc?“ Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization
Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech a ekonomice.
Druhé rozšířené vydání světového bestselleru o souvislostech při investování do zlata a stříbra aktualizované v roce 2015. Rozšířené vydání zohledňuje pokrizový vývoj po roce 2008, jak se vyvíjela světová ekonomice a zejména investice do drahých kovů. Mike Maloney, již v prvním vydání z jara roku 2008, na historických paralelách a ekonomických zákonech správně dovozuje budoucí vývoj v ekonomice, předpovídá rozbíhající se krizi a také proč drahé kovy sehrají významnou roli v každém investičním portfoliu. Rozplétá příběh od starověkých Atén a starého Říma až po dnešní dobu, jak fungují peníze, ekonomiky a státy a jak měnové eskapády, ekonomické i investiční cykly využít ve svůj prospěch. Je až zarážející, jak nadčasové a pravdivé informace v této knize naleznete, které nebylo třeba nijak měnit či upravovat, i když první vydání je staré již více než 12 let.
Babický případ z července 1951 otřásl celým tehdejším Československem. Tři mrtví na chodbě babické školy, následně akce bezpečnosti a další dva mrtví v bolíkovickém poli. Rychlý politický proces se sedmi tresty smrti. Další procesy, stovky odsouzených a další čtyři tresty smrti. Druhý příběh Babic pak přinesly hned dva díly seriálu Třicet případů majora Zemana. Kniha podrobně mapuje situaci na Vysočině mezi únorem a srpnem 1951, zejména činnost Ladislava Malého a postupy Státní bezpečnosti. Jsou zde vůbec poprvé publikovány některé archivní materiály a fotografie. Na základě tisíců stran materiálů bezpečnosti, vzpomínek aktérů a dalších dokumentů je vytvořen realistický obraz babického případu.
Průvodce hospodářskými krizemi od tulipánů po koronu
Tato kniha je o krizích. Propad kvůli pandemii se liší od finanční krize, a ta zase jen zdánlivě připomíná horečku, během níž se prodávaly tulipány za cenu rodinných domů. Většina krizí ale má něco společného — jsou důsledkem vyfouknutí bublin, které předtím někdo nafoukl.
Tato kniha popisuje příběhy největších ekonomických krizí od tulipánové horečky v Nizozemí, přes Velkou hospodářskou krizi až po pandemii koronaviru. Na pozadí těchto příběhů vysvětluje, jak ekonomové chápou, proč ekonomické bubliny vznikají a co se děje, když prasknou.
Kniha Mýtus STÁTU podnikatele je ideální knihou pro tuto dobu. McCloskeyová a Mingardi dokáží být velmi kritičtí a svůj nesouhlas s argumenty svých intelektuálních oponentů dát jasně najevo – koneckonců proč také ne. Vždyť ve své knize se nesnaží zachránit před etatismem nic menšího než osud svobodného světa.
Sepsala ji jedna z nejzajímavějších osobností dnešní politické ekonomie Deirdre McCloskeyová a vlivný italský politický filosof a komentátor veřejného dění Alberto Mingardi. Propojují své dva světy, aby v zábavně psaném textu mohli ukázat, jaké jsou hybné síly moderní tržní ekonomiky, a jak je tento pohled v příkrém kontrastu s vizí světa řízeného z centra.
STÁT „je zprostředkovatelem drancování a každé volby jsou svým způsobem předběžnou aukcí ukradených věcí“.
„Dát Státu peníze a moc, je jako dát teenagerovi lahev alkoholu a klíčky od auta.“
„Inovují pouze lidé – ne úřad, kancelář, továrna, korporace, trh, soukromý sektor, veřejný sektor. Je lepší řídit lidi „moudrým STÁTEM“, nebo komerčně testovaným zlepšením?“
„Jakou ekonomiku a společnost lidé skutečně chtějí? My liberálové ve stručnosti doporučujeme odpovědné chování dospělých lidí tvořících společnost.“
Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, zettabyte informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí, epidemie a mnohé jiné. Kniha Sedm zákonů nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace. I my.
Monografie o Michaelu Thonetovi a jeho světoznámém podniku z pera předního českého odborníka Jiřího Uhlíře je jedinečnou evropskou publikací na dané téma. Je to příběh ze zlatého věku průmyslové revoluce, příběh vynálezu, který stál u zrodu celého průmyslového oboru – výroby nábytku z ohýbaného dřeva.
V obrazově bohaté publikaci se seznámíte s širokou paletou výrobků známých i naprosto raritních. Můžete sledovat autorovo takřka detektivní pátrání po osobní a rodinné historii průkopníka této unikátní technologie a zakladatele továren v Koryčanech, Bystřici pod Hostýnem a dalších, bádání v kartotékách, muzeích i sbírkách několika zemí.
Na finančních trzích, zdá se, panuje šílenství a mnoho investorů ovládá strach. Je snad vše, co jste si mysleli, že víte o investování, omyl? Představitelé tzv. rakouské školy ještě dříve, než v roce 2008 udeřila finanční krize, přesně popsali příčiny budoucích problémů. Stejní ekonomové nyní varují před zvětšujícími se hrozbami na pozadí dnešní zdánlivé prosperity.
Přístup rakouské školy nabízí bezpečný přístup k investování všem těm, kteří se chtějí vyhnout rizikům, jež přináší svět všudypřítomné inflace. Konvenční investiční odborníci často přehlížejí některé ekonomické jevy, které mohou většinu investorů vystavovat zvýšenému riziku. Rakouská ekonomická škola naopak přichází s pohledem, který je zcela nezávislý na zájmech politiků a bankéřů.
Finanční systém se otřásá. Tato kniha ukazuje nové způsoby, jak překonat třesoucí se půdu mezi tektonickými deskami inflace a deflace, a to jak soukromým, tak profesionálním investorům.
Rakouská ekonomická škola je alternativním názorovým proudem k ekonomii hlavního proudu. Prosazuje mj. razantní snížení daní, zeštíhlení byrokracie, omezení role státu a návrat k odpolitizovaným penězům. Navzdory tomu, že myšlenky rakouské školy stály u zrodu moderní ekonomie a byly v minulosti odměněny Nobelovou cenou, při tvorbě dnešní hospodářské politiky, jež vzniká společným vlivem zájmových skupin a zastánců všudypřítomného přerozdělování, se příliš neprosazují. Tato kniha je jiná. Nesnaží se vysvětlovat, proč odstranit škodlivá vládní opatření, nýbrž radí čtenářům, jak v dnešních časech mocných vlád, kdy úspory ničí inflace, výnosy klesají a rizika stoupají, ochránit své úspory a investice.
