NOVÁ KNIHA O FUNGOVÁNÍ PENĚZ, KTERÁ BY NEMĚLA CHYBĚT VE VAŠÍ KNIHOVNĚ.
Juraj Karpiš sepsal mnohovrstevnatou učebnici měnové teorie a hospodářské politiky s odbočkami do metodologie ekonomické vědy, politické filosofie, teorie úroku, dějin ekonomického myšlení a historie měnových doktrín. Knihu plnou poznání, knihu poučnou a zároveň poutavou.
V Karpišově thrilleru vystupují nejvýznamnější světoví politici, ředitelé obřích bank a investičních fondů, kteří spravují miliardy dolarů a vyplácející si miliony na odměnách za svou – mnohdy katastrofálně špatnou práci a spolu s regulátory prokazujícími opakovaně svou nekompetentnost a dále slavní profesoři, kteří kvůli penězům zapomínají na svou akademickou čest a zaprodávají svou reputaci. Systém špatných peněz s nuceným oběhem tak vede k maniodepresivním ekonomickým cyklům a finančním krizím. Po té poslední se lidé opět stali rukojmími. Museli jsme zaplatit účty za banky, které jsou údajně příliš velké na to, aby padly.
Kniha je psaná pro veřejnost s cílem vysvětlovat krizové ekonomické jevy na základě toho, jak náš centrální bankovní systém skutečně funguje. Součástí tohoto průvodce krizí je popis dosahu krize na životy běžných lidí a příklady, jak je možné se s nimi vyrovnat.
“Tato kniha musí být tou nejvíce devastující analýzou socialismu všech dob,” napsal Henry Hazlitt v roce 1938 pro New York Times – a to platí i nadále, po téměř sto letech od jejího prvního vydání. Socialismus je rigorózním vyvrácením ekonomie socialismu, ale je mnohem více než jen to. Mises se také zabývá mj. nerovností, náboženstvím, láskou a jejich vztahem k socialismu a kapitalismu.
Obdivuhodná šíře a hloubka Misesova intelektuálního záběru mu umožňuje analyzovat veškeré argumenty pro socialismus. Většina děl, ze kterých čerpá, nebyla dodnes přeložena do češtiny. Po čtyřiceti letech socialistické krutovlády nepotřebuje český čtenář vysvětlit, že socialismus nefunguje.
Tato kniha mu ale nabízí opravdovou encyklopedii důvodů, proč socialismus fungovat nemůže – nikde a nikdy.
Bestseller laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana a jeho ženy Rose ukazuje, jak nadměrná byrokracie, mrhání veřejnými prostředky, vysoká míra inflace, složité zákony a všudypřítomná regulace dusí ekonomický růst a omezují svobodu jednotlivce. Témata jako důchodová reforma, nadměrné zdanění, plýtvání ve zdravotnictví a nízká efektivita školství jsou i českým evergreenem a autoři se jimi zabývají čtivě a srozumitelně.
Lidské jednání shrnuje zásadní poznatky autorovy skvostné ekonomické kariéry. Kniha daleko přesahuje hranice ekonomie, je vrcholným dílem společenských věd 20. století. Autor lidské jednání v ekonomickém systému uvažuje ve vztahu k celospolečenským souvislostem zahrnujícím otázky filosofie, práva a politiky. Misesova práce je vedle ekonomické teorie i významným přispěním k filosofii klasického liberalismu díky teoretickému vysvětlení důvodů, pro které socialismus nedokáže dosahovat cílů, které si sám stanoví. Konec 20. století a pád socialistických režimů ukázal, že kdybychom Misese četli v roce 1920, mohli jsme světu ušetřit mnoho utrpení. Nejen proto bychom knize Lidské jednání měli věnovat zásadní pozornost i dnes.
Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací.
Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“
Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů, i když u témat a motivů, které přece tak dobře známe ze školy.
Proč je městský stát lepší než stát národní? Proč mít připravenu výpověď ještě předtím, než nastoupíte na nové místo? A proč znamenalo ztroskotání Titanicu spíše záchranu než ztrátu lidských životů? Nejnovější kniha amerického akademika a investičního poradce Nassima Nicholase Taleba klade, jak je u autora zvykem, řadu provokativních otázek, především ale opět dochází k závěrům, které mohou bez nadsázky změnit náš život. Základní myšlenky svých předešlých knih Černá labuť a Zrádná nahodilost – tedy především to, jak podstatnou roli hrají v našem životě nepředvídatelné události, nahodilost a štěstí – rozvíjí autor poukazem na potenciálně pozitivní roli neurčitosti, chaosu a volatility, jevů, kterých se instinktivně spíše obáváme. Paradoxně právě z nich můžeme podle autora těžit a dosáhnout tak nejen odolnosti, ale i “antifragility” – tak jako pevnost našich kostí vzrůstá tehdy, jsou-li namáhány. Dokážeme-li to, budeme schopni úspěšně čelit i dnešnímu nejistému a překotně se měnícímu světu.
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o zlatě. Juraj Karpiš, autor populární knihy o finanční krizi Špatné peníze (v orig. Zlé peniaze), vás krok po kroku provede důvody a technickými aspekty spoření kupní síly ve zlatě. Zlato je unikátní pojistkou proti špatným politickým, ekonomickým a finančním scénářům. Proč vlastnit zlato? Jaké funkce plní zlato v majetku a jaká část vašeho majetku by měla být ve zlatě? Co od zlata nečekat? Kdy, kde a v jaké podobě ho nakupovat? Čeho se při nákupu nebo prodeji zlata vyvarovat, abyste ho nekoupili draze a špatně? Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek najdete v tomto praktickém a srozumitelném průvodci.
Dark Web je tajemné a mýty opředené místo na internetu, kde se za virtuální peníze dá koupit leccos ilegálního. Lidé si posílají poštou drogy a padělané dokumenty, nakupují ukradené kreditní karty a sledují pornografii za hranou zákona.
Dark Web však má i své světlé stránky. Ty využívají i novináři BBC, The Guardian nebo samotný Facebook pro sdílení informací, které mají zůstat utajeny. Nepředstavujte si ale nepřístupné části hlubin internetu — na Dark Web se můžete dostat na pár kliknutí myší. Bájí se, co vše se tam děje. Dá se snadno a anonymně koupit zbraň? Nebo rovnou objednat nájemný vrah? Anebo si dokonce zaplatit sledování vraždy v přímém přenosu?
Kniha je průvodcem po temné části internetu od jeho počátků po budoucnost. Ukazuje, jakým způsobem fungují pravidla mezi lidmi, kteří spolu chtějí obchodovat, ale nikdy neodhalí svou identitu. Proč se pod rouškou anonymity neokrádají a co se stane, když k tomu dojde. Proč se vládám daří tvůrce nelegálních tržišť chytat a jak se tomu tržiště brání. Co je na Dark Webu skutečností, a co naopak mýtem?
Vývoj peněz na svobodném trhu a jejich úplné ovládnutí státy, to je téma proslulé Rothbardovy knihy. Publikace byla sepsaná velmi působivě pro nejširší okruh čtenářů a její obsah je stále aktuální. Zneužívání této ohromné moci nad penězi a celou ekonomikou je jen dalším logickým krokem. Profesor Rothbard popisuje mechanismus uchvácení peněz a popis ničivých vládních intervencí a zhoubné politiky centrálních bank do rozpadu brettonwoodského systému. Vývoj od 70. let až ke vzniku eura zachycuje a vysvětluje v obsáhlém doslovu Guido Hülsmann. Celá kniha prokazuje, že za inflaci a hospodářské krize jsou odpovědny centrální banky – nástroj, kterým stát ovládá peníze.
