Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti.
„Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc?“ Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization
Kniha Mýtus STÁTU podnikatele je ideální knihou pro tuto dobu. McCloskeyová a Mingardi dokáží být velmi kritičtí a svůj nesouhlas s argumenty svých intelektuálních oponentů dát jasně najevo – koneckonců proč také ne. Vždyť ve své knize se nesnaží zachránit před etatismem nic menšího než osud svobodného světa.
Sepsala ji jedna z nejzajímavějších osobností dnešní politické ekonomie Deirdre McCloskeyová a vlivný italský politický filosof a komentátor veřejného dění Alberto Mingardi. Propojují své dva světy, aby v zábavně psaném textu mohli ukázat, jaké jsou hybné síly moderní tržní ekonomiky, a jak je tento pohled v příkrém kontrastu s vizí světa řízeného z centra.
STÁT „je zprostředkovatelem drancování a každé volby jsou svým způsobem předběžnou aukcí ukradených věcí“.
„Dát Státu peníze a moc, je jako dát teenagerovi lahev alkoholu a klíčky od auta.“
„Inovují pouze lidé – ne úřad, kancelář, továrna, korporace, trh, soukromý sektor, veřejný sektor. Je lepší řídit lidi „moudrým STÁTEM“, nebo komerčně testovaným zlepšením?“
„Jakou ekonomiku a společnost lidé skutečně chtějí? My liberálové ve stručnosti doporučujeme odpovědné chování dospělých lidí tvořících společnost.“
Když mají lidé odpovídat na jednoduché otázky o stavu světa – například zda ubývá extrémní chudoby, jaká je na Zemi průměrná délka života nebo jak násilný je náš svět – dostáváme systematicky špatné odpovědi. Tak špatné, že kdyby měli zcela náhodně odpovídat šimpanzi, dosáhnou lepších výsledků než učitelé, investiční bankéři i nositelé Nobelovy ceny. Lékař, statistik a zábavný popularizátor Hans Rosling nabízí radikálně nové vysvětlení tohoto jevu. Odhaluje deset instinktů – nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět. Jde například o instinkt propasti (sklon rozdělovat svět na zásadně odlišné tábory), negativity (více si všímáme jevů špatných než dobrých), ale také urgentnosti (pocit „teď, nebo nikdy“ nás vede k unáhleným rozhodnutím) či obviňování (hledáme viníky, nikoli příčiny). Soustředíme-li se na fakta, zjistíme, že svět jako celek je na tom mnohem lépe, než si myslíme. A že se navíc rychle zlepšuje. Neznamená to, že neexistují vážné problémy a rizika. Neznáme-li však své klamné instinkty, nedokážeme se na problémy dívat na základě faktů a soustředit se na to, co nás ohrožuje nejvíc. Inspirující Faktomluva, plná napínavých i dojemných příběhů, je zásadní knihou, která změní způsob vašeho hodnocení světa a vybaví vás schopností správně reagovat na budoucí výzvy.
Známý kritik digitální revoluce tentokrát přichází s užitečnými návody, jak zvrátit znepokojivý vývoj v oblasti informačních technologií a otevřít si cestu k takové digitální budoucnosti, na kterou bychom se opět mohli těšit. Varuje před pokušením aplikovat jeden zaručený všelék a vybízí ke kombinované strategii. Inspiraci podle něj můžeme čerpat jak z historické zkušenosti s první industriální revolucí, tak z úspěšného působení mnoha našich současníků – politiků, inovátorů, regulátorů či pedagogů – po celém světě.
„Kombinace digitální revoluce, celosvětového propojení a ekonomické stagnace vedla k vzestupu populismu a narušení občanského diskurzu. Andrew Keen ve své osvěžující knize nabízí nástroje, které by mohly pomoci s uzdravením našich společností a dovést nás k nadějnější budoucnosti.“ —Walter Isaacson, autor bestsellerů Steve Jobs a Leonardo Da Vinci
„Ve své angažované a provokativní knize autor načrtává pět strategií – regulace, konkurenční inovace, informovaný zákaznický výběr, občanská odpovědnost a vzdělání -, které by společně mohly vést k otevřené decentralizované digitální budoucnosti“ —Kirkus Reviews „Jak opravit budoucnost je ambiciózní a důležitá kniha, která vyčnívá v nepřeberné řadě publikací, v nichž nejznamenitější technologičtí inovátoři bijí na poplach nad stavem internetu a pokoušejí se položit základy pro to, jak dát věci zase do pořádku.“ —Fortune
Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým – a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století.
„Skvěle napsaná a důležitá kniha. Přečtěte si ji.“ Martin Wolf, Financial Times
„Je to nejrevolučnější kniha v oblasti společenských věd od dob Keynese. Doufejme, že bude i stejně vlivná.“ George Akerlof
„Mistrovsky vyvážená kombinace osobní zkušenosti a nejpronikavějších analýz z různých oborů společenských věd. Ekonom Paul Collier se věnuje současnému rozdrolení ‚opěrných sloupů sounáležitosti‘ (rodiny, zaměstnání, národa) a frustraci, která otevřela dveře populismu všeho druhu. Vyzývá k prakticky založené politice, která by dokázala kočírovat kapitalismus (který nefunguje v zájmu většiny), přebudovala ‚obléhaný střed‘ politického spektra a obnovila cit pro ‚etiku komunity‘ současného společenského života.“ Kirkus Reviews
Jeden z nejuznávanějších ekonomických analytiků a autor bestsellerů James Rickards vydal v roce 2015 třetí knihu v pořadí, The Big Drop (Velký pád) s podtitulem „Jak zvýšit své bohatství v průběhu nadcházejícího kolapsu“. I tato jeho třetí kniha se stala celosvětově bestsellerem. Nejde přitom jen o pouhé varování před blížící se finanční katastrofou. Rickards především velmi čtivým a i pro laiky srozumitelným způsobem popisuje skutečný stav současné světové ekonomiky a proces, jak jsme se k němu dopracovali. Co je ale nejdůležitější, nabízí východisko, jak „velký pád“ nejen přežít, ale dokonce jej využít ve svůj prospěch.
Rickards má totiž mnohem více informací než obyčejní smrtelníci. Je to člověk, kterého můžeme označit za skutečného insidera. Zblízka zná fungování velkých finančních i politických institucí i způsob a motivy jejich rozhodování. Při své práci ve zpravodajských službách se podle svých slov naučil investičním technikám, s jejichž pomocí lze lépe pochopit dění na kapitálových trzích. James Rickards je právník, ekonom a portfolio manažer. Zastával vedoucí pozice v Citibank nebo Long-Term Capital Management. Velmi zajímavá byla jeho práce pro zpravodajskou službu CIA, kde pracoval v týmu, který modeloval možnost vedení válečných konfliktů bez použití zbraní. Byl poradcem americké vlády v otázce, jak jsou USA připraveny obstát při vedení měnových a ekonomických válek.
Jakou ekonomikou je Čína? Je tržní, plánovaná, kapitalistická, socialistická, rozvojová, rozvinutá, vyspělá, zaostalá, moderní, či tradiční?
Pokud se dnes náhodný pozorovatel projde po hlavních bulvárech Šanghaje, Kantonu či Pekingu, uvidí nablýskané značkové obchody, drahá zahraniční auta a obyvatele s nejnovějším modelem chytrého telefonu či tabletu v ruce. Bude jistě překvapen značným bohatstvím, vysokou životní úrovní a rychlým životním tempem. Na první pohled není vidět žádný rozdíl mezi čínskými, japonskými či korejskými velkoměsty a vlastně ani velkoměsty v USA či Evropě. Návštěva těchto metropolí tak může snadno vést k myšlence, že Čína je standardní moderní tržní ekonomikou dnešní doby. Je tomu ale skutečně tak?
Vymezení podstaty fungování čínské ekonomiky je jedním z hlavních cílů této knihy. Autor se zaměřuje na nesoulad mezi nesporně moderní ekonomikou Číny a nadále trvajícím státním vlastnictvím a klíčovým vlivem státu v ekonomice. Otázkou je, zda trvající státní vlastnictví je jen krátkodobou anomálií, jakýmsi přežitkem dob dávno minulých, který mizí z Číny stejně rychle jako absolutní chudoba, nebo se naopak jedná o klíčový prvek ekonomiky, na kterém celé hospodářství stojí a roste. Na tuto i další související otázky naleznete odpovědi s pomocí této knihy.
Co se stane, když se profesor ekonomie, který je zároveň radikálním levicovým politikem, rozhodne své dospívající dceři vysvětlit, jak funguje ekonomika a svět kolem nás?
Nečekejte žádné „ismy“, matematické vzorce ani šermování autoritami. Bude to nevšední čtení: setkáte se například s australskými domorodci, s reky Homérových eposů, Faustem a Mefistofelem, s Frankensteinem a Mary Shelleyovou, šamany afrického kmene Azandů, obyvateli německého tábora pro válečné zajatce a s hrdiny filmů Matrix a Blade Runner.
A jen tak mimochodem se dozvíte, jak fungují peníze a zisk, jaký je mechanismus dluhu, odkud se bere nerovnost a chudoba, proč vznikají ekonomické krize – a ještě mnoho dalšího. Odborná erudice a celkový přehled se u Janise Varufakise pojí se svižným perem a jasnými názory – pro někoho provokativními, pro jiné inspirujícími. Jedno je ale jisté: tuto knihu přečtete jedním dechem!
Kniha, která svědectvími a osobními příběhy obyčejných lidí očima žurnalisty zachycuje, jak lidé prožívali období Velké hospodářské krize ve 30. letech. Věděli jste, že Velká krize podnítila vznik a rozvoj antikoncepce, reklamy nebo marketingu? Toto strhující čtivé vyprávění přináší stovky pozoruhodných lidských příběhů, ale i širších úvah. Dočtete se, jak krize nastupovala nenápadně a po tzv. krachu na newyorské burze ještě zdaleka neudeřila. Dozvíte se, jaké měla důsledky pro lidské osudy. Jak se přelila do Evropy a jak zasáhla Československo. Co na ni tenkrát platilo a co ji naopak prohloubilo. Zjistíte, že jste o tehdejší krizi až dosud nevěděli nic, anebo velmi málo.
Kniha Velká čínská kapitalistická revoluce popisuje mimořádnou a v mnoha ohledech nečekanou cestu, kterou Čína za posledních třicet let ušla v přeměně z uzavřené socialistické zemědělské ekonomiky k neuvěřitelně silné celosvětové velmoci.
Autoři obnovují diskuzi o vzestupu čínské ekonomiky a přesvědčivě argumentují, že reformy provedené čínskými vůdci nepředstavují pokus o vytvoření kapitalistické ekonomiky, ale ta v Číně vznikla jako samostatné “okrajové revoluce”, které do Číny přivedly zpět trh a podnikání.
Lidské jednání shrnuje zásadní poznatky autorovy skvostné ekonomické kariéry. Kniha daleko přesahuje hranice ekonomie, je vrcholným dílem společenských věd 20. století. Autor lidské jednání v ekonomickém systému uvažuje ve vztahu k celospolečenským souvislostem zahrnujícím otázky filosofie, práva a politiky. Misesova práce je vedle ekonomické teorie i významným přispěním k filosofii klasického liberalismu díky teoretickému vysvětlení důvodů, pro které socialismus nedokáže dosahovat cílů, které si sám stanoví. Konec 20. století a pád socialistických režimů ukázal, že kdybychom Misese četli v roce 1920, mohli jsme světu ušetřit mnoho utrpení. Nejen proto bychom knize Lidské jednání měli věnovat zásadní pozornost i dnes.
Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek? Proč se jako Češi podceňujeme, a tím pádem hrajeme pod své možnosti? Proč je pro nás snazší bojovat, až když je výsledek téměř jistý? Proč chceme hodně svobody pro sebe, ale ne pro sousedy, a u vymáhání pravidel je tomu naopak? Proč jsou Češi podobnější Rakušanům než Slovákům? Proč se často chováme jako poddaní a černí pasažéři své země, a ne jako její páni? A proč přesto máme neuvěřitelný dar přežít a nekonečně mnoho talentů a nadějí být mezi nejlepšími na světě? A proč je před námi skvělá budoucnost, pokud si ji sami nepokazíme?
Kniha uznávaného českého ekonoma a bývalého viceguvernéra ČNB nás v dobrém i špatném konfrontuje s našimi typickými vlastnostmi, mýty a předsudky, které o sobě jako Češi máme, a navrhuje, jak se z těchto stereotypů vymanit a zařadit se opět mezi nejlepší na světě. Jen si začít věřit, trochu se „odzátkovat“ a odbrzdit. Prostě rozletět se výše. Protože nebe není nízko. Je vysoko. A nemá žádný strop.
Proč je městský stát lepší než stát národní? Proč mít připravenu výpověď ještě předtím, než nastoupíte na nové místo? A proč znamenalo ztroskotání Titanicu spíše záchranu než ztrátu lidských životů? Nejnovější kniha amerického akademika a investičního poradce Nassima Nicholase Taleba klade, jak je u autora zvykem, řadu provokativních otázek, především ale opět dochází k závěrům, které mohou bez nadsázky změnit náš život. Základní myšlenky svých předešlých knih Černá labuť a Zrádná nahodilost – tedy především to, jak podstatnou roli hrají v našem životě nepředvídatelné události, nahodilost a štěstí – rozvíjí autor poukazem na potenciálně pozitivní roli neurčitosti, chaosu a volatility, jevů, kterých se instinktivně spíše obáváme. Paradoxně právě z nich můžeme podle autora těžit a dosáhnout tak nejen odolnosti, ale i “antifragility” – tak jako pevnost našich kostí vzrůstá tehdy, jsou-li namáhány. Dokážeme-li to, budeme schopni úspěšně čelit i dnešnímu nejistému a překotně se měnícímu světu.
