Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti.
„Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc?“ Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization
Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým – a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století.
„Skvěle napsaná a důležitá kniha. Přečtěte si ji.“
Martin Wolf, Financial Times
„Je to nejrevolučnější kniha v oblasti společenských věd od dob Keynese. Doufejme, že bude i stejně vlivná.“
George Akerlof
„Mistrovsky vyvážená kombinace osobní zkušenosti a nejpronikavějších analýz z různých oborů společenských věd. Ekonom Paul Collier se věnuje současnému rozdrolení ‚opěrných sloupů sounáležitosti‘ (rodiny, zaměstnání, národa) a frustraci, která otevřela dveře populismu všeho druhu. Vyzývá k prakticky založené politice, která by dokázala kočírovat kapitalismus (který nefunguje v zájmu většiny), přebudovala ‚obléhaný střed‘ politického spektra a obnovila cit pro ‚etiku komunity‘ současného společenského života.“ Kirkus Reviews
Prezentuje-li dnes někdo své názory na společenské otázky formou jednoznačných principů, jasně definovaných pojmů a zřetelně identifikovaných argumentů, má téměř jistotu, že bude obviněn z „fundamentalismu“, či „extrémismu“. Dost přece už bylo ideologií a abstraktních principů, a prý je lepší „pragmaticky“ se věnovat věcným, konkrétním problémům. Od kritiků se člověk nedozví, zda se někde dopustil logického rozporu. Dnes se totiž nepěstuje zásadní rozlišení na racionální a iracionální, dobré a zlé, pravdivé a falešné. Vyhraněné morální soudy a ostře definované pojmy nazývá moderní úpadkové myšlení příliš zjednodušeným „černobílým viděním“.
Svět samozřejmě není černobílý, ani to nikdo netvrdí. Avšak to, co je a musí být „černobílé“, je naše poznání. A to v tom smyslu, zda je či není pravdivé. Jenže na to vám naše intelektuálně zbankrotovaná kultura odpoví, že „nikdo přece není majitelem pravdy“. „Nic neplatí absolutně“. „To je vaše definice, já mám jinou“, odpoví vám oponent, „vždyť máme demokracii“, „z mého pohledu je to jinak“.
Přijímáme-li nekriticky tyto populární slogany, klišé a subjektivně vykládané pojmy, neuvědomujeme si, že jsme se přestali bavit o realitě. Ze světa přírodních zákonů, které se vztahují i na metodu lidského poznání, jsme pojmovým chaosem unikli mimo reálný svět, do říše absurdity. Jako když máte mapu, která vás má díky jasně definovanému systému zobrazení vést v realitě k cíli, ale místo toho se tvůrce mapy svévolně rozhodl, že řeky už nebudou značeny jen modře, ale někdy červeně, silnice budou většinou také červené, ale může se stát že i černé, stejně jako železnice, zatímco hory a města budou všechny značeny vždy stejnou barvou: jedním odstínem šedé. Hodně štěstí na cestě k cíli!
Říkáte, že jste pro svobodu? A proč ? Protože je dobrem? Jak víte, co je dobro? A proč má být dobro pro vás dobrem pro mě? A co odpovíte oponentovi, který bude chtít raději „solidaritu“, kterou chápe jako vysoké zdanění bohatých na financování státem organizovaného školství a zdravotnictví?
O tom všem je tato kniha. Život člověka závisí na tom, jak tvoří a používá pojmy.
Kniha Mýtus STÁTU podnikatele je ideální knihou pro tuto dobu. McCloskeyová a Mingardi dokáží být velmi kritičtí a svůj nesouhlas s argumenty svých intelektuálních oponentů dát jasně najevo – koneckonců proč také ne. Vždyť ve své knize se nesnaží zachránit před etatismem nic menšího než osud svobodného světa.
Sepsala ji jedna z nejzajímavějších osobností dnešní politické ekonomie Deirdre McCloskeyová a vlivný italský politický filosof a komentátor veřejného dění Alberto Mingardi. Propojují své dva světy, aby v zábavně psaném textu mohli ukázat, jaké jsou hybné síly moderní tržní ekonomiky, a jak je tento pohled v příkrém kontrastu s vizí světa řízeného z centra.
STÁT „je zprostředkovatelem drancování a každé volby jsou svým způsobem předběžnou aukcí ukradených věcí“.
„Dát Státu peníze a moc, je jako dát teenagerovi lahev alkoholu a klíčky od auta.“
„Inovují pouze lidé – ne úřad, kancelář, továrna, korporace, trh, soukromý sektor, veřejný sektor. Je lepší řídit lidi „moudrým STÁTEM“, nebo komerčně testovaným zlepšením?“
„Jakou ekonomiku a společnost lidé skutečně chtějí? My liberálové ve stručnosti doporučujeme odpovědné chování dospělých lidí tvořících společnost.“
OBSAH O AUTORECH ÚVOD UKÁZKA Z KNIHY