Známý kritik digitální revoluce tentokrát přichází s užitečnými návody, jak zvrátit znepokojivý vývoj v oblasti informačních technologií a otevřít si cestu k takové digitální budoucnosti, na kterou bychom se opět mohli těšit. Varuje před pokušením aplikovat jeden zaručený všelék a vybízí ke kombinované strategii. Inspiraci podle něj můžeme čerpat jak z historické zkušenosti s první industriální revolucí, tak z úspěšného působení mnoha našich současníků – politiků, inovátorů, regulátorů či pedagogů – po celém světě.
„Kombinace digitální revoluce, celosvětového propojení a ekonomické stagnace vedla k vzestupu populismu a narušení občanského diskurzu. Andrew Keen ve své osvěžující knize nabízí nástroje, které by mohly pomoci s uzdravením našich společností a dovést nás k nadějnější budoucnosti.“ —Walter Isaacson, autor bestsellerů Steve Jobs a Leonardo Da Vinci
„Ve své angažované a provokativní knize autor načrtává pět strategií – regulace, konkurenční inovace, informovaný zákaznický výběr, občanská odpovědnost a vzdělání -, které by společně mohly vést k otevřené decentralizované digitální budoucnosti“ —Kirkus Reviews „Jak opravit budoucnost je ambiciózní a důležitá kniha, která vyčnívá v nepřeberné řadě publikací, v nichž nejznamenitější technologičtí inovátoři bijí na poplach nad stavem internetu a pokoušejí se položit základy pro to, jak dát věci zase do pořádku.“ —Fortune
Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti.
„Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc?“ Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization
Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým – a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století.
„Skvěle napsaná a důležitá kniha. Přečtěte si ji.“ Martin Wolf, Financial Times
„Je to nejrevolučnější kniha v oblasti společenských věd od dob Keynese. Doufejme, že bude i stejně vlivná.“ George Akerlof
„Mistrovsky vyvážená kombinace osobní zkušenosti a nejpronikavějších analýz z různých oborů společenských věd. Ekonom Paul Collier se věnuje současnému rozdrolení ‚opěrných sloupů sounáležitosti‘ (rodiny, zaměstnání, národa) a frustraci, která otevřela dveře populismu všeho druhu. Vyzývá k prakticky založené politice, která by dokázala kočírovat kapitalismus (který nefunguje v zájmu většiny), přebudovala ‚obléhaný střed‘ politického spektra a obnovila cit pro ‚etiku komunity‘ současného společenského života.“ Kirkus Reviews
Prezentuje-li dnes někdo své názory na společenské otázky formou jednoznačných principů, jasně definovaných pojmů a zřetelně identifikovaných argumentů, má téměř jistotu, že bude obviněn z „fundamentalismu“, či „extrémismu“. Dost přece už bylo ideologií a abstraktních principů, a prý je lepší „pragmaticky“ se věnovat věcným, konkrétním problémům. Od kritiků se člověk nedozví, zda se někde dopustil logického rozporu. Dnes se totiž nepěstuje zásadní rozlišení na racionální a iracionální, dobré a zlé, pravdivé a falešné. Vyhraněné morální soudy a ostře definované pojmy nazývá moderní úpadkové myšlení příliš zjednodušeným „černobílým viděním“.
Svět samozřejmě není černobílý, ani to nikdo netvrdí. Avšak to, co je a musí být „černobílé“, je naše poznání. A to v tom smyslu, zda je či není pravdivé. Jenže na to vám naše intelektuálně zbankrotovaná kultura odpoví, že „nikdo přece není majitelem pravdy“. „Nic neplatí absolutně“. „To je vaše definice, já mám jinou“, odpoví vám oponent, „vždyť máme demokracii“, „z mého pohledu je to jinak“.
Přijímáme-li nekriticky tyto populární slogany, klišé a subjektivně vykládané pojmy, neuvědomujeme si, že jsme se přestali bavit o realitě. Ze světa přírodních zákonů, které se vztahují i na metodu lidského poznání, jsme pojmovým chaosem unikli mimo reálný svět, do říše absurdity. Jako když máte mapu, která vás má díky jasně definovanému systému zobrazení vést v realitě k cíli, ale místo toho se tvůrce mapy svévolně rozhodl, že řeky už nebudou značeny jen modře, ale někdy červeně, silnice budou většinou také červené, ale může se stát že i černé, stejně jako železnice, zatímco hory a města budou všechny značeny vždy stejnou barvou: jedním odstínem šedé. Hodně štěstí na cestě k cíli!
Říkáte, že jste pro svobodu? A proč ? Protože je dobrem? Jak víte, co je dobro? A proč má být dobro pro vás dobrem pro mě? A co odpovíte oponentovi, který bude chtít raději „solidaritu“, kterou chápe jako vysoké zdanění bohatých na financování státem organizovaného školství a zdravotnictví?
O tom všem je tato kniha. Život člověka závisí na tom, jak tvoří a používá pojmy.
Kniha Mýtus STÁTU podnikatele je ideální knihou pro tuto dobu. McCloskeyová a Mingardi dokáží být velmi kritičtí a svůj nesouhlas s argumenty svých intelektuálních oponentů dát jasně najevo – koneckonců proč také ne. Vždyť ve své knize se nesnaží zachránit před etatismem nic menšího než osud svobodného světa.
Sepsala ji jedna z nejzajímavějších osobností dnešní politické ekonomie Deirdre McCloskeyová a vlivný italský politický filosof a komentátor veřejného dění Alberto Mingardi. Propojují své dva světy, aby v zábavně psaném textu mohli ukázat, jaké jsou hybné síly moderní tržní ekonomiky, a jak je tento pohled v příkrém kontrastu s vizí světa řízeného z centra.
STÁT „je zprostředkovatelem drancování a každé volby jsou svým způsobem předběžnou aukcí ukradených věcí“.
„Dát Státu peníze a moc, je jako dát teenagerovi lahev alkoholu a klíčky od auta.“
„Inovují pouze lidé – ne úřad, kancelář, továrna, korporace, trh, soukromý sektor, veřejný sektor. Je lepší řídit lidi „moudrým STÁTEM“, nebo komerčně testovaným zlepšením?“
„Jakou ekonomiku a společnost lidé skutečně chtějí? My liberálové ve stručnosti doporučujeme odpovědné chování dospělých lidí tvořících společnost.“
Proč je městský stát lepší než stát národní? Proč mít připravenu výpověď ještě předtím, než nastoupíte na nové místo? A proč znamenalo ztroskotání Titanicu spíše záchranu než ztrátu lidských životů? Nejnovější kniha amerického akademika a investičního poradce Nassima Nicholase Taleba klade, jak je u autora zvykem, řadu provokativních otázek, především ale opět dochází k závěrům, které mohou bez nadsázky změnit náš život. Základní myšlenky svých předešlých knih Černá labuť a Zrádná nahodilost – tedy především to, jak podstatnou roli hrají v našem životě nepředvídatelné události, nahodilost a štěstí – rozvíjí autor poukazem na potenciálně pozitivní roli neurčitosti, chaosu a volatility, jevů, kterých se instinktivně spíše obáváme. Paradoxně právě z nich můžeme podle autora těžit a dosáhnout tak nejen odolnosti, ale i “antifragility” – tak jako pevnost našich kostí vzrůstá tehdy, jsou-li namáhány. Dokážeme-li to, budeme schopni úspěšně čelit i dnešnímu nejistému a překotně se měnícímu světu.
Co se stane, když se profesor ekonomie, který je zároveň radikálním levicovým politikem, rozhodne své dospívající dceři vysvětlit, jak funguje ekonomika a svět kolem nás?
Nečekejte žádné „ismy“, matematické vzorce ani šermování autoritami. Bude to nevšední čtení: setkáte se například s australskými domorodci, s reky Homérových eposů, Faustem a Mefistofelem, s Frankensteinem a Mary Shelleyovou, šamany afrického kmene Azandů, obyvateli německého tábora pro válečné zajatce a s hrdiny filmů Matrix a Blade Runner.
A jen tak mimochodem se dozvíte, jak fungují peníze a zisk, jaký je mechanismus dluhu, odkud se bere nerovnost a chudoba, proč vznikají ekonomické krize – a ještě mnoho dalšího. Odborná erudice a celkový přehled se u Janise Varufakise pojí se svižným perem a jasnými názory – pro někoho provokativními, pro jiné inspirujícími. Jedno je ale jisté: tuto knihu přečtete jedním dechem!
Na finančních trzích, zdá se, panuje šílenství a mnoho investorů ovládá strach. Je snad vše, co jste si mysleli, že víte o investování, omyl? Představitelé tzv. rakouské školy ještě dříve, než v roce 2008 udeřila finanční krize, přesně popsali příčiny budoucích problémů. Stejní ekonomové nyní varují před zvětšujícími se hrozbami na pozadí dnešní zdánlivé prosperity.
Přístup rakouské školy nabízí bezpečný přístup k investování všem těm, kteří se chtějí vyhnout rizikům, jež přináší svět všudypřítomné inflace. Konvenční investiční odborníci často přehlížejí některé ekonomické jevy, které mohou většinu investorů vystavovat zvýšenému riziku. Rakouská ekonomická škola naopak přichází s pohledem, který je zcela nezávislý na zájmech politiků a bankéřů.
Finanční systém se otřásá. Tato kniha ukazuje nové způsoby, jak překonat třesoucí se půdu mezi tektonickými deskami inflace a deflace, a to jak soukromým, tak profesionálním investorům.
Rakouská ekonomická škola je alternativním názorovým proudem k ekonomii hlavního proudu. Prosazuje mj. razantní snížení daní, zeštíhlení byrokracie, omezení role státu a návrat k odpolitizovaným penězům. Navzdory tomu, že myšlenky rakouské školy stály u zrodu moderní ekonomie a byly v minulosti odměněny Nobelovou cenou, při tvorbě dnešní hospodářské politiky, jež vzniká společným vlivem zájmových skupin a zastánců všudypřítomného přerozdělování, se příliš neprosazují. Tato kniha je jiná. Nesnaží se vysvětlovat, proč odstranit škodlivá vládní opatření, nýbrž radí čtenářům, jak v dnešních časech mocných vlád, kdy úspory ničí inflace, výnosy klesají a rizika stoupají, ochránit své úspory a investice.
Nezažehne‑li tato kniha v čtenáři rovnou nepřátelství vůči státu, zažehne snad alespoň přátelství se svobodou. Publikace patří do knihovny každého svobodomyslného čtenáře. Představuje přístupnou formou velikány klasického liberalismu, ale i prosté lidi dychtící vymanit se ze státem organizovaného či státem posvěceného útlaku.
Pestrý výběr 27 všeobecně známých i téměř zapomenutých osobností různých dob, míst a rozmanitých profesí spojuje jedno: jejich touha po svobodě. Byli to politikové, ekonomové, filozofové a aktivisté, kteří jasně viděli, jak státní zřízení pod nejrůznějšími záminkami omezují práva a svobody svých obyvatel, a kteří se nebáli hlasitě upozorňovat na nemorálnost a zlovůli státní moci. Byli to lidé toužící žít ve svobodnějším světě.
Texty vykreslují příběhy bojovníků za svobodu za posledních tři sta let – od Benjamina Franklina, který postupně přešel od vydání svobodomyslných pamfletů ve vlastních novinách až ke spoluautorství Deklarace nezávislosti, přes Karla Havlíčka Borovského vyhnaného do exilu za jeho protivládní činnost, až po Satoshi Nakamota, stvořitele na státu nezávislých peněz Bitcoinu.
Úspěšné návyky vizionářských společností – překlad bestselleru Built to Last
Co odlišuje skutečně výjimečné a trvale úspěšné firmy od jejich konkurence? Jaké společné postupy tyto významné firmy po celou dobu své existence uplatňují? Odpověď najdete v českém vydání bestselleru Built to Last!
Stejně jako u prvního bestselleru Jak z dobré firmy udělat skvělou (Good to Great) Jim Collins se spoluautorem vycházejí z podrobného průzkumu vybraných společností. Autoři se zaměřili na osmnáct skutečně výjimečných a dlouhodobě úspěšných firem a každou porovnávali s jedním z jejich největších konkurentů. Společnosti zkoumali od úplných začátků přes všechny etapy vývoje až po současnost – ať už šlo o malé firmy, středně velké podniky či velké korporace.
Kniha nabitá stovkami příkladů nabízí praktické koncepty, které mohou být aplikovány manažery a podnikateli na všech úrovních. Poskytuje mistrovský plán pro vybudování organizací, které budou trvale prosperovat nejen v tomto století, ale i dlouho po něm.
Jeden z nejuznávanějších ekonomických analytiků a autor bestsellerů James Rickards vydal v roce 2015 třetí knihu v pořadí, The Big Drop (Velký pád) s podtitulem „Jak zvýšit své bohatství v průběhu nadcházejícího kolapsu“. I tato jeho třetí kniha se stala celosvětově bestsellerem. Nejde přitom jen o pouhé varování před blížící se finanční katastrofou. Rickards především velmi čtivým a i pro laiky srozumitelným způsobem popisuje skutečný stav současné světové ekonomiky a proces, jak jsme se k němu dopracovali. Co je ale nejdůležitější, nabízí východisko, jak „velký pád“ nejen přežít, ale dokonce jej využít ve svůj prospěch.
Rickards má totiž mnohem více informací než obyčejní smrtelníci. Je to člověk, kterého můžeme označit za skutečného insidera. Zblízka zná fungování velkých finančních i politických institucí i způsob a motivy jejich rozhodování. Při své práci ve zpravodajských službách se podle svých slov naučil investičním technikám, s jejichž pomocí lze lépe pochopit dění na kapitálových trzích. James Rickards je právník, ekonom a portfolio manažer. Zastával vedoucí pozice v Citibank nebo Long-Term Capital Management. Velmi zajímavá byla jeho práce pro zpravodajskou službu CIA, kde pracoval v týmu, který modeloval možnost vedení válečných konfliktů bez použití zbraní. Byl poradcem americké vlády v otázce, jak jsou USA připraveny obstát při vedení měnových a ekonomických válek.
Opravdu se náš svět se hroutí? Každodenní zpravodajství hlásí úpadek: zkorumpovaná politika, rasismus, chudoba, války, nerovnost, hlad. Johan Norberg nabízí poučnou a povzbudivou analýzu, jak daleko jsme dospěli při řešení největších problémů, kterým lidstvo čelí. Není potřeba vracet se zpět k dobám, kdy bylo údajně vše lepší. Tváří v tvář strachu jsou fakta jednoznačná. Žijeme v nejlepší době dějin.
Bestseller laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana a jeho ženy Rose ukazuje, jak nadměrná byrokracie, mrhání veřejnými prostředky, vysoká míra inflace, složité zákony a všudypřítomná regulace dusí ekonomický růst a omezují svobodu jednotlivce. Témata jako důchodová reforma, nadměrné zdanění, plýtvání ve zdravotnictví a nízká efektivita školství jsou i českým evergreenem a autoři se jimi zabývají čtivě a srozumitelně.
